Perný letní den s Nikol

Užívali jsme si s Nikol léto u vody. Chtěli jsme mít soukromí, a tak jsme vyrazili do neprobádaných končin dolního toku řeky. Našli jsme si hezký plácek ve stínu. Nikol si chvíli četla, chvíli mě různě provokovala. Měla na sobě jen tričko, které jsem ji pak sundal. Ač se místo zdálo neobsazené, kde se vzal tu se vzal z okolního porostu... Ano, byl to honič obecný. Držel se v určité vzdálenosti.
"Nikol, máš tu ctitele." Řekl jsem. Někdy fakt ty moje kecy nemohla vystát. Nijak ji to nezajímalo, radši si četla knížku. Honič to bral jako signál, že se může přiblížit. Všiml jsem si, že má na penisu kondom. Asi nechtěl zasvinit okolní porost, nebo to měl být jeho signál, že je připraven na Nikol. Pobaveně jsem sledoval, jak s ním pomalu přetahuje sem a zase zpátky. Asi za pár minut sesedl z kola nějaký cyklista, skryl se za strom a pozoroval honiče číslo jedna, a pak si všiml Nikol. Jestli honil taky nevím, protože zpoza stromu jen vykukoval. Honič číslo tři se přidal až po chvíli, kdy viděl honiče dvě, jak kouká na honiče jedna, a ten jak kouká na Nikol. A ta se zrovna seznamovat nechtěla. Chlápek číslo čtyři se zeptal, jestli si může vedle roztáhnout deku... "Tak a tohle místo je v prdeli." Práskla s knížkou, když viděla kolem ten cirkus. Sice často venku provokovala s minisukní bez kalhotek s nožkou přes nožku... Ale teď si četla knížku, a to není radno ji rušit. I když honiče musely rajcovat její zrzavé - vlastně všechno.

Rozhodli jsme se chvíli zkoušet vodu v řece, a tam se trochu dráždit, hlavně to bylo mimo zorné pole honičů. Když jsme šli do vody, všiml jsem si, že chlápek číslo čtyři zrovna získával status honič, ale věnoval jsem se radši Nikol. Když nás to přestalo bavit, šli jsme zpátky na břeh. "To snad ne! Moje knížka!" zvolala Nikol když viděla, co na ni leží. Hmm, tak proto honil ten první do kondomu. Řekl jsem si, že to je docela drzost a začal jsem ho vyhlížet. Nikol ukázala kde je. Stál tam v notné vzdálenosti u cesty a v ruce měl dalekohled, pyšnil se novým statusem honič drzoun. "Čumí na nás furt!" Řekl jsem a mávl rukou. Nikol mě uměla vždycky překvapit. Do kondomu namočila prst. "Na, dej si!" Řekla. A než jsem stačil reagovat, mázla mi to na pusu. "Nikol, ty jsi - prase." Řekl jsem. A udělal ji na oplátku to co ona, jen prstem naznačil knír. "Fuj, to je nechutné!" Smála se a nahá točila kondomem nad hlavou v rytmickém tanci křováků. Kondom se vlivem obsahu trochu natahoval až ji vyklouzl z ruky a málem trefil deku honiče čtyři.
"Pojď prosím tě!" Řekl jsem a balil deku do batohu. Chtěl jsem se ještě pána zeptat, co to mělo znamenat, ale on se lekl a v běhu naskakoval na staré rozvrzané kolo, ze kterého dvakrát spadl. Honič číslo dvě taky naskočil na kolo, ale o něco úspěšněji než jeho kolega honič jedna. Měl to hezky odpružené. Honič číslo tři stále honil a pán na dece vedle tak nějak poloskrytě.

Začali jsme vyhlížet jiné místo. "Možná by pomohlo, kdyby sis tu knížku četla oblečená." Řekl jsem Nikol svůj postřeh, když se v dosahu objevil kvantový honič. Kvantový honič je takový, který zároveň honí a zároveň ne. A to nezjistíte, dokud se na něj nepodíváte. Pán v jednu chvíli honil, a v druhou zase ne. Honil jen, když jsme se na něj nedívali. Ale nám bylo z jeho střídavého funění jasné, co tam dělá. Nepomohlo moc, ani když se Nikol oblékla. Nepomohlo ani, když jsme přesunuli deku. Ať jsme ji přesunuli, jak daleko jsme chtěli, vzdálenost mezi námi a kvantovým honičem byla stejná. "Dobře, zkusíme třetí místo." Řekla Nikol.

Možná to byl asi perní letní den, ale na místě o tři kilometry dál...
"To tu máte snad hnízdo?!" Zvolala naštvaná nikol směrem k lesu. Když uviděla chlapa, jak na ni odtud čumí.