Ahoj,
asi bych se měl nějak představit... :)
K tomu, co je v osobním profilu dodám, že jsem nekuřák, jsem slušný, přátelský, rozvážný, mám rád humor a sport (např. potápění, ale nejsem sportovní blázen), ... a lidé zmiňují, že jsem hodně empatický, s hezkýma očima (oko v profilu je mé) a sympaťák, rozumný, s normálním kritickým myšlením, ... ale na vše si človek musí udělat názor sám. Jinak VŠ - titul dá rozhled, ale lepšího člověka z něj neudělá...
No a vypadám prý mladě - nejsem tedy chlap formálně oblečený, s vráskama, brýlema, co už "nedělá věci pro svůj věk" nebo že to "není důstojné"...
Holek si vážím a snažím se, aby se se mnou cítily příjemně, měly úsměv na tváři, protože to je dle mě nejvíce sexy... máš-li krásný úsměv a oči, srovnané hodnoty a jsi komunikativní, určitě jsi už tak neodolatelná... a budu rád, pokud mi napíšeš.
Když jsem si tak četl popisky žen, tak snad dodám: nekoušu si nehty; mám hygienické návyky a používám deodorant i parfém, ústní sprchu; mám práci (a mám ji fakt rád); chápu slovo "ne" a vážně neposílám dickpicks.
Mám rád sex, mám i své "úchylky"... a nemám problém si hrát a zkoušet nové věci, je to o 2 lidech. Ale nejráději dělám ženu orálně - asi pro ten krasný pocit chvění, který jí v tom nejlepším prochází... navíc mi holky "chutnají a voní" (nebo jak to napsat)... takže pokud máš ráda orální sex a užíváš si ho... hmm :)
No a za své fotky na profilu se omlouvám... ale říkám si, že je to lepší než nic, nebo ne? :)
Pohybuji se v oblasti Praha (severovýchod, centrum, Chodov)...
If you like English as I do, we can practice it together :)
A co hledám, proč tu jsem?
I já... tedy další ze stovek chlapů, co se tady snaží najít ženu... no, nejraději bych tu (aktivní) vůbec nebyl, jenže... pro nezájem ze strany manželky (ať má důvody jakékoliv) jsem se v minulosti na netu seznámil s příjemnou ženou, která na tom byla (nejen) s nezájmem manžela úplně stejně... Bylo krásné opět žít, cítit touhu, vzrušení, ... a i přes vnitřní popírání jsme cítili zamilovanost. Inu, nic krásného netrvá věčně... Máme oba na co vzpomínat a život, i přes tu bolest, jde prostě dál...
Je zvláštní, jak člověk nechápe a odsuzuje nevěru, kterou vidí kolem... vždyť lze odejít od partnera, se kterým to není ono... jenže někdy je ten odchod sobecký a ovlivní i jiné životy, třeba dětí. Proč? Se ženou se respektujeme, komunikujeme, jen prostě ona nepotřebuje některé věci, bez kterých já vnitřně "umírám" - takže si přijdu jako pes z útulku, který je vděčný za každé "pohlazení"... můžu se vnucovat, doprošovat, nutit, ale takový vážně nejsem. Proto hledám ženu, která ví o čem mluvím - nechce ubližovat, ničit, ale přesto chce alespoň někdy žít, cítit něčí zájem, doteky, mít možnost se těšit, milovat, ... i když ví, jak je to špatné a jak moc to může jiným ublížit.
Nejsem běžný záletník, kterého doma vůbec nevidí, protože on tráví čas "s kamarády", vše musí obstratat žena (a proto je to doma tak "špatné"). A také proto se mnou nezažiješ společné víkendy, dovolenou u moře nebo romantické večeře - i když bych si to přál... ideálně tedy během dne (pracovní den) nebo po práci.
I tak ale hledám milenku - a asi musí být "jiná", stejně jako já - náročná na toho druhého, protože když už s někým podvádět/riskovat, musí ten druhý stát za to - ne dokonalým tělem a vzhledem, titulem a zázemím, ale tím jaká je uvnitř, že si s ní mám co říct, že mě přitahuje a já ji. Že při pohledu do očí si i beze slov řekneme vlastně vše - jen tím pohledem, jen tím úsměvem, který snad ani nejde naučit. Jsem ten typ člověka, co pro pouhou pusu a pár minut s tebou udělá snad vše... asi proto, že chápu že i ty jsi pro tu chvíli udělala maximum.
Pokud jsi dočetla až jsem, zasloužíš si nejpíše klíčenku a fotku koťátka... takže zmáčkni CTRL+B a je splněno :)