Serou mně. Naprosto a přímo mně serou lidé, kteří položili dotaz. Ty odpovíš. Najdeš si čas a je to pro Tebe důležité - najít si ho a ukázat zájem o danou osobu. A pak?.... Ticho.... Konec komunikace po jejich položené otázce a načaté konverzaci... Na den, dva, týden, měsíc, rok. A to mně NEBETYČNĚ dosírá. Naprosto 🤣.

Jsou dny, kdy se zážitky nedají přenášet, zakonzervovat ani předat. Ale každý (nejspíš, možná a určitě) by zrovna tento chtěl ve svém životě mít. Žít tady a teď, ruku v ruce s časem - na který vlastně zapomíná. Děkuji za dnešní večer, ruku v ruce napříč roztodivným rozpoložením. Jsou dny a noci - které si chceš připomínat stále a ze kterých chceš čerpat, zkrátka jen proto - protože JSI❤️

Umím si představit, jak přijdeš zezadu, posuneš ruce po mých bocích směrem vzhůru, abys tím pohybem zvedl košili. Vzápětí ses ke mě pevněji přimkl, odhrnul vlasy z krku, a měl tak lepší přístup pro uvítací polibek. Nakláním hlavu bokem, abys měl přímou cestu k mým rtům a Ty se jen letmo dotýkáš těmi svými. Zkoušíš, jak pevná je má vůle Ti odolávat. Není velká a já nesouhlasným vzdechem dávám…

Aneb - proč jsem mrcha, ale nesnáším to. Nenávidím, když mi někdo nastavuje zrcadlo mého chování, protože vím pak jak se cítí, když mu totéž dělám sama. A třeba to dělá i nevědomky, ale já jsem běsná vzteky. Stejně tak strachy, že to dělá naopak vědomě aby mě potrestal. Chjo, jsem mrcha a vím to. Nepopírám ten fakt. Občas si ráda hraju s druhými, napínám je jak na strunu a pak se divím, ze…

... samotná žena na SW.... Kdesi jsem tu dnes narazila na myšlenku, která mě zaujala... A to, že prece samotná ženská jde na SW proto, že se přece nechce vázat. Že jen má rada v díře různé ocasy. Proč by tam jinak lezla.... A co když je to tak, že se naopak bojí? Že se bojí toho, že to zas bude stejné? Že je to jen obranná reakce? Ochranný štít jí samé? Ale ne, asi to tak bude. Asi to bude…

Nebudu bilancovat... nedělám to moc ráda, ohlizet se zpět, i když minulost mě posouvá. Posouvá mě k lepším zítřkům, a tak i věřím, že ten další rok, co začíná po půlnoci, bude lepší. Že se spousta věcí, situací vylepší a změní. Že prostě - bude líp. Milý amatéři.... děkuji, že jsem měla možnost některé z vás poznat. Že mě někteří dokáží tak krásně iritovat ;-) Ať i ten váš další rok je lepší.…

... tak přesně tohle téma bylo předmětem diskuze mezi mnou a jedním amatérem na chatu. Někdo řekne, joooo, když je ženská šikovná, roste jí před očima - nebo pod rukama? Nebo ve vagíně? ;-) Ale co když není co postavit? Umělý kozy platika už zvládne... ale co penis? Dá se koupit za peníz? :-D Asi tedy mám dotaz do poradny "tety Pet" ;-) jestli můžu být tak smělá ;-)

I já se přidám z dalekých hor, kam letos přiletí Ježíšek na peruti a poví mi "Naseru Ti!", protože je všude samé bláto. Přidám se s přáním všem zdejším. Přeji vám, abyste svátky stejně jako dnešní den prozilis těmi, s kým je nejen přežijete. Aby pod stromečkem na každého čekalo to, co si přeje, a i něco navíc. Aby všem zdraví slouzilo, protože to jediné ani u vietnamců nekoupíme, a že ti seženou…

Tak si tak u toho mého sovičkového hrnku s kávou přemýšlím o tom, proč jsem se včera jednim komentářem nechala vytočit tak, že jsem ukázala své největší slabiny. A přitom to byl komentář od člověka, který mi dělal společnost, který mě dřív držel nad vodou. Od člověka, který mi býval blízký, který věděl skoro vše. Který byl drive mou nadějí. Do našeho setkání. Po něm se to změnilo. Asi jsem…

No teda, to je ale vystřízlivění :-D Celou dobu žiju v mlžné představě, že jeden zdejší dobrý bloger je maník s vlasama minimálně na ramena, patřičně umaštěnýma. A najednou šok... Obrovský.. Kruci, on je to sexy chlap, bez vlasů. S nádhernýma zádama (sakra, co se mi jen honilo hlavou, když jsem se na tu galerii koukala ;-) ) Prostě - jsem z toho v pyči... a velmi se omlouvám za svůj ubohý…