Hlavou se honí
Co hlavou honí se Ti, když v noci mě objímáš schovanou v županu bílém? Vím, že to jen moment je než pustíš mě dál, za rouškou noci a úsměvů co bývají milé. Schováš se za masku tvrdou jak kámen, já nejspíš tuším, kde pravda však tkví. V náruči medvědí a možná i dále, ráno zas zbude tu po nás jen stín. Jsi jak má značka heroinu, tak oblíbenou mou stal ses. Však ale pro závislosti není prostoru,…