Dříve jsem byla meteorit postaven na vrchol tvých priorit. Dneska se cítím jak strom v sadě. Jsem jedna z mnoha. Stojím v řadě. Máš chuť píchat kdejakou číču, hladit jí, líbat, lízat jí píču. Jsi mladý zajíček. Chytil jsi slinu. Já za to můžu. Cítím svou vinu. Chápu tvé touhy. Chápu tvé chutě. Je mi to líto. Trápím se krutě. Mrcha s hadrem (Chtěla bych napsat blog o mém squirtu;…
Stojím polonahá u plotny a zrovna se chystám položit flákotu masa na rozpálenou pánev. ty: "Počkej! Nedávej to tam." Otočím se a vidím tě ve dveřích kuchyně. Máš opět ty tmavé oči. Tvé rozšířené zorničky se nedají přehlédnout. ty: "Mám na tebe chuť. Vypni ten sporák." já: "No dobře, co by sis přál?" Otáčím se zpět ke sporáku a stahuji teplotu na nulu. Čekám tvou odpověď, ale jsi ticho.…
Jsem zklamaná a je mi dost líto, že i tady v této komunitě nacházím lidi, kteří nemají koule na to, aby narovinu a bez keců řekli o co jim vlastně jde. Měla jsem za to, že jsme tu všichni dospělý a můžeme se podle toho chovat. Kde kdo tu má plnou hubu keců a když příjde na lámání chleba a má se upřímně říct nebo napsat o co dotyčnému jde, tak skutek utek. Vůbec nechápu v čem je problém. Já určitě…
(Inspirací mi bylo potápění v Německu na lomu Horka.) Zašla jsem na malou procházku do lesa oděná do černé, jak smutná kontesa. Prošla jsem dolů po tajemném schodišti. Rázem jsem byla návštěvou v rybništi. Byly tam se mnou jen malé rybičky. Třásly se strachy, jak ve větru větvičky. Řekla jsem šeptem: "Bojím se temnoty. Půjdeme spolu hledat dna klenoty?" Většina rybek hned zmizela v…
Ulehám znavená a dívám se na nebe. Hladím se samotná. Zase jsem bez Tebe. Měsíc dnes svítí na bílé mraky. Opět je sám. Já sama jsem taky. Jsem mučená touhou a hladím se ve klíně. Mám potřebu pouhou a jsem v tom nevinně. Měsíc dnes svítí na bílé mraky. Opět je sám. Já sama jsem taky. Kéž bych tu měla Tvou silnou ruku. Chci rvát ji do těla a mít péro v krku. Měsíc dnes svítí na…
Je to už pár dní, co jsem odešla. Přesněji řečeno ráno 6.7. 2018 jsem naposledy byla v místě, kterému jsem 17 let říkala domov. Sice jsem si tam spousty let jako doma nepřipadala, ale moc jsem se snažila si zvyknout. Vždycky jsem si vnucovala myšlenku, že na místě k životu přeci nezáleží a doufala jsem, že jednou přestanu být pouhá návštěva. Snažila jsem se mít svůj domov ráda, protože na něm…
Milý deníčku, dneska jsem opět šla trochu tomu fajnovému znásilněníčku naproti, ale zase to neklaplo. Už nevím, co mám dělat víc. Vzala jsem to po tmě podél hřitovní zdi po tom úzkém chodníku, co je lemovaný křovím, ale opět tam na mě nikdo nečíhal. Mrzla jsem v tílku úplně zbytečně. Ani vůně růže na mém těle nebyla cítit, protože všude kolem kvetla lípa. To, že nemám kalhotky pod sukní také…
(Napsáno pro věčnou památku nádherného víkendu.) Dříve než den k večeru pokročí, opět se Tvé tělo do mého namočí. Zatím, co ležím v prachové peřině, hladíš mě rukama docela nevinně. Oknem jsou slyšet hlasy všech ptáků. Já ležím zmámená, jak opiem z máků. Budem se spolu milovat na zámku, před oknem dokořán a pěkně ve vánku. V tom pokoji, kde je lustr z křišťálu, budeš mi to dělat…
Jak se říká, že s jídlem roste chuť, tak musím uznat, že je to opravdu pravda. Poslední dobou chodím poměrně často na ochutnávky různých specialit a má to na mě hodně velký vliv. Jsem vyloženě rozežraná a kdejaké i libové mladé masíčko mi už nejede. Užívám si kombinace zajímavých chutí a šťáv. Jazykem se s onou lahodou vždy mazlím a vážím si každého kousku, který můžu polknout. Jsem lačná po všem…
Nikdy mě ani nenapadlo, že bych díky Amatérům mohla zažít to, co jsem všechno zažila. Nejvíc mě na tom baví to, že není všem dnům konec a je to teprve začátek. PLNĚNÍ SNŮ Jednoho dne přišla zpráva: "Koupil jsem nám letenky." Já zajásala: "Hurá! Sláva! Užiju si post milenky!" "Za pár měsíců pojedeme, tak začneme trénovat. Krásně si to užijeme. Budem se tam milovat." Já začala se tomu…
