Tak milé dámy, mám opět zvídavou. Dneska ráno, když jsem jel mhd do roboty, tak jsem si všiml ( ne poprvé) jedné zajímavé věci. Divil bych se, kdyby se to tu již neprobíralo, ale kdo to má hledat, že? Vykračuji si , mimochodem to bylo zrovna na I.P.Pavlova, kde je prý největší koncentrace kunďáků, jak jsem se zde nedávno dočetl. No ostatně, možná to četla i ta slečna o kteté chci mluvit a proto…
Je to zvláštní, když to dělá žena mužovi, tak se řeší, jestli polyká, jestli to vyplivne, jestli se toho štítí, jestli vůbec chce něco takového strkat do pusy... Zatímco chlapi tohle vůbec neřeší, to je prostě samozřejmost, prostě kunda se musí připravit a jak líp než jazykem, to, jestli stříká nebo ne? To už se neřeší vůbec, stříkání je totiž bonus, všichni muži se na to těšíme a je to pro nás…
Svět musí být v rovnováze. Jak jsem na to přišel? Já vím, že vy už to dávno víte, ale já si prostě na věci rád přicházím sám. To jsem včera přišel pozdě z roboty a ta moje se mě ptá kde jsem byl a já říkám, ále zase jsem píchnul ( letos už po třetí) a ona na to človéče, ty furt pícháš. A v tu chvíli mi to došlo. Nepíchám kundy, tak mi to svět musí vynahradit, já si bláhově myslel, že…
Tyjo, tak já už taky...vždycky jsem si říkal, proč to ti lidé těm ostatním cpou? Koho to zajímá? Čumim si nad ránem do telefonu před pracovním procesem. Na péru mi zrovna chvilku nikdo nevisí, kundu si o mě zrovna chvilku nikdo neotírá. Projíždím si různý věci, co jsou na internetu, prohlížeč, zprávy, FB, radia, co je noveho ve světě, porno ani nerozklikávám, protože už mě neba a tak nějak všeho…
Tak mě Stonygirl svým blogem donutila takhle brzo ráno se zamyslet...ne moc, jen trochu, ale vyšlo mi, že to vedro a léto za tu nadrženost alespoň u mě nemůže. Můžete za to vy ženy. Když jdu někde samotou, nebo nenarazím na nějakou samici, ani mě nenapadne, že mám nějakýho čůráka, pokud se mi zrovna nechce chcát. Ale když jedu nebo jdu tou naší matkou měst, tak to je děsný, bolí mě z toho za…
Já tedy zastávám názor, že ne, že naopak nastupující generace i díky mnohem většímu množství informací a podnětů mají větší přehled a jejich mozek je prostě neustále vystavován nějaké činnosti, dneska už nikdo jen tak nezevluje, vzpomínám si, jak jsem za mlada třeba jen tak ležel na posteli a zrovna jsem si netahal za pindíka a jen tak čuměl do stropu a nemyslel na nic, fakt, prostě prázdno a…
Smrt patří k životu a i když to všichni vime, vždycky nás to překvapí a jsme z toho většinou smutní. Byl jsem se naposledy rozloučit s kamarádem a kolegou a při tom nádherném ( v tomto spojení to zní divně, ale opravdu to bylo hezký a i jemu by se to určitě líbilo) rozloučení mě napadla jak jinak, než bizarní věc a hned jsem to musel i klukům co tam se mnou byli, říct. Až umřu já, chci aby jste…
Takže milé dámy, víte proč nemůžete najít toho pravého? Toho, co vám vykouzlí vždycky ruměnec na tváři? Nebo toho, kdo způsobí, že vaše voňavá kamarádka mezi nohama promáčí vaše spodní prádlo? Toho, co vám ten ruměnec až fialovec udělá na prdeli, zatím co se mu oddaně napichujete na jeho ztopořený klacek? Protože kluci nejsou blbí, moooc dobře vědí, že když si ho ráno vyhoní, pak si zapnou…
Jak je krásně na světě. Jedu krásnou krajinou v bílé stopě, lehce mě švihá mrazík do tváří a skrz stromy pronikají paprsky sluníčka. Jedu tempem, aby mi nebyla zima, ale abych se zas moc nezadýchal a nezpotil, před sebou vidím dvě postavy, přibližuju se a už z dálky vidím nezaměnitelné křivky krásných nohou v elasťákách. Dvě kočky přede mnou. Když je dojedu, zvolním, chci se kochat tím pohledem,…
Člověk je tvor společenský, jaá jsem ale jinej, jsem samotář a samotu miluju, nemám rád tlačenice lidí, nemám rád, když jsem středem pozornosti a kouká na mě víc než jeden člověk. A tak jsem se ocitl zde, v centru našich nejvyšších hor a říkal jsem si, jak si budu v tý samotě libovat, ale ouha, sotva se tu zabydlím, už si říkám, sakra, co teď? Hola hola, pinďour volá.... Asi nejsem tak…
