Szerelem, szerelem, u nás se s tím neserem. Plácnem dívku po zádi, ta se hned rozparádí. Szerelem, szerelem, moc vážně to neberem. Mon amour, mon amour, zpívá Charles Aznavour. Na Montmártru v pokojíku líbal jsem tě do pupíku. Mon amour, mon amour, milujeme se toujours. Ach du Liebe, ach du Liebe, nějak se nám postel hýbe. Musíš ještě pokračovat, ať už můžu zajódlovat. Ach du Liebe, ach du…

Tohle nejsou žádné tiky, to jen dělám cukrbliky. Chtěl bych totiž, ach já bloud, tebe něčím zaujmout. Nejsem velký ani malý, nemám prachy, nemám svaly, největší můj sval je pivní, jen si, dívko, neodplivni. Vůbec nejsem perspektivní, mí rodiče nejsou vlivní, něco pozitivní mám – potvrzení hned ti dám.

U tyče se vnadně vlním, normy tržby vždycky plním. Svůdné křivky, sexy prádlo, představ si jen jaké žrádlo moh’ bys se mnou zažít. Musíš se víc snažit. Slintat můžeš, ne však šahat, marná všechna tvoje snaha upoutat mou pozornost. Těhle týpků mám fakt dost.

I když to zní velmi směle, chtěl bych tě vzít do postele. Tam si spolu užívat a orgazmy prožívat. Jelikož však nejsem volný, nápad je to sladkobolný, říkáš: Radši doma seď a své ženy spíš si hleď. Nemáš pro mě perspektivu v posteli ani při pivu, mě sex mozek netlačí. Dýchej zvolna, ženáči.

Léta jsem žil jako mnich, ne vždycky však svoji vinou. Přečetl jsem stovky knih, potýkal se s kocovinou. Teď však už jsem pravý chlap díky jedné noci s tebou. To jsem však do lejna šláp, budoucnost svou vidím bledou. Říkala’s mi: “Bože, joj!” a já jsem byl tolik pyšný. Ty vřede můj teď se hoj. Proč jenom jsem byl tak hříšný!?

Na zadku kus od pasu má milá má rudý flíček. Když ho zmíním ve špásu, mám hned nový monoklíček. Zmlkni jeden debile, starej se o svý beďary! Hned se tváří zběsile a v pěsti má fakt dost páry. Přece mě však ráda má, když jí pak prdýlku hladím, do ucha mi vrnívá a pak se na mě posadí. Vždyť o pihách na kráse mluví přece jenom trubka. V posteli vše srovná se a zmírní i ostrá slůvka.

Jednou bych chtěl premium – pěknou ženskou, když ne dům. Prémiovou tvář i tvary, lepší sex než od mý starý, prémiový zážitek. (chlapy jsou prý dobytek). Bude mít však potřebu pro prémiovou spotřebu …!?! Moje prémie nestačí - no tak chuť se dá potlačit.

Sním teď zvláštní sen, ježí se mi kštice, jsem big byznysmen, tycoon v erotice. Dvacet čtyři hodin žiju vlastně sexem, ženskou neoplodním, nejsem mužským hřebcem. Ty mám ve své stáji, s nimi spoustu klisen. Libido mám v háji, sex už nechtěl bysem. Přesto ten mě drazí exkluzivně živí - když šukají nazí a druzí na to civí.

Tvůj břich je ve volném pádu? Nežer špek a čokoládu. Do schodů se zadýcháváš? Necvičíš, jen posedáváš. Orgasmus není co býval? Za to může stresů příval. Lepší už to nebude. Co dřív šlo, už nepude.

Do ženských jdeš zas a znova? Zvládneš vždy je potěšit? Cítíš se jak Casanova? Víckrát denně chceš to mít? Měj se chlapče na pozoru, pýcha vždy předchází pád. Jednoho dne na potvoru přestane i tvůj úd stát! Jen nepropadej panice, přiznáváš to nelehce. Prostředků je však tu více na podporu erekce. Nestyď se a dva tam šoupni, hned dosáhneš účinku. A pak rychle na ni houpni, snad vydrží,…