Je něco, co mě na ženách neskutečně přitahuje – když si vezmou, co chtějí. Ne jen čekají, až já udělám první krok. Ale když prostě přijdou, kleknou si, rozepnou mi kalhoty… a začnou mi ho kouřit. Beze slov. Bez otázek. Jen proto, že to samy chtějí. Že jsou nadržené, hravé, hladové. A nemusí to být vždycky o kouření. Někdy je to jen jazyk pod koulema, jemné lízání, hraní si s citlivostí. A když…

Občas si říkám… proč mě tak přitahuje ten moment, kdy žena zavře oči. Ne proto, že by byla unavená nebo chtěla vypnout, ale proto, že mi prostě důvěřuje. Že se přestane kontrolovat, nemusí nic hrát, nemusí vypadat nějak „hezky“. Prostě si dovolí být… cítit, dýchat, prožívat. A já u toho ztichnu. Vážně. Všecko se ve mně zpomalí. Možná v tu chvíli ani nepotřebuju sex – nebo aspoň ne v tom obvyklém…