Nikdy jsem nepatřila k těm ženám, které při sexu ztratí úplně hlavu. Neumím to, bohužel. I když je to skvělé, i když mě to rozkládá zevnitř a tělo reaguje, jak má, v hlavě to pořád hučí. Neřeším účtenky ani to, co uvařím zítra, ale ten vnitřní motor prostě běží. Sleduju ho, jak dýchá, jak se hýbe, cítím každý drobný pohyb, kochám se a zároveň někde v sobě držím kontrolku, která hlásí, že jsem…
Jedu autem a vím, že tohle je průser. Ne ten klasický, žádné zapomenuté klíče, žádný chcípající motor. Můj problém je mezi nohama. Všechno, co vnímám, se děje mezi stehny. Tam dole to pulsuje, tepe, přímo žadoní. Každá nerovnost silnice mi projede tělem, jako by mě někdo neviditelně prstil přes sedadlo. Kunda pulzuje. Horká, vlhká, neústupná. Každá vibrace silnice posílá další vlnu do klína,…
Ten moment, kdy se ti vrátí rodina z prázdnin a ty si v duchu říkáš, že konečně jsou doma. Klídek a ticho měly svoje kouzlo, ale už ti chyběli. Ten cvrkot, dupot, hlasy, život. Dům zase dýchá. Jenže místo toho slyšíš jen suché „Čau, mami“, které zní spíš jako echo z jeskyně než pozdrav od dítěte, co dřív bylo největší mazel na světě a nemohlo se od tebe odlepit. „Jak jste se měli?“ ptáš se s…
"Jsou čtyři ráno, nebo víc? Jsem vzhůru, koukám na měsíc, anebo dolů do ulic, kde lampy bloudí...“ Nevím, jestli je to genetická porucha, karmická smyčka, nebo jen blbá kombinace empatie, chtíče a iluzí o vlastní výjimečnosti, ale některé z nás se prostě nepoučí. Můžeme si stokrát slíbit, že už nikdy ženatýho, už nikdy emocionálního mrzáka, už nikdy chlapa, co píše mezi poradou a rodinným…
Tak mě tak napadlo. Na Amatérech pořád dokola čtu, jak to ti chudáci chlapi mají těžký. Jak musejí psát, lovit, šaškovat, fotit si péro z těch nejlichotivějších úhlů (rozuměj zespoda, aby to vypadalo aspoň na patnáct), a stejně nic. Ale víte co? Mě zajímá druhá strana. Jestli jste někdy vy, holky, házely udičku, kroutily se, psaly první, dělaly psí kusy, sváděly fotkami a on se prostě nechytil.…
Říkala, že je v pohodě. Říkají to všechny ženy, kterým právě někdo převrátil svět naruby. Já jí věřila asi dvě vteřiny. Třetí už si zapalovala cigaretu, i když už před roky přestala kouřit, a s úsměvem tvrdila, že na lásku už sere. Tentokrát to nebylo o mně. Já abstinuju od jeho přítomnosti. Od pocitu souznění. A pokračuju dál. Existuju. Žiju. Někdy i docela pěkně. Mimochodem, taky jste se…
Klečím nahá na posteli, opřená o dlaně a kolena, zadek vyšpulenej, kůže na stehnech napjatá. Prsa visí dolů a bradavky mi trčí. Ty stojíš přede mnou u kraje postele, nahý, pevný, s čurákem v ruce. Péro ti trčí, jakoby se mě už nemohlo dočkat. Širší než dlouhej, pořádná základna, růžový žalud, bytelný kořen se zkrácenými chlupy. Penis, co vypadá, že něco vydrží. Z těch, co ti zůstanou v hlavě i…
Sedím v saténovém županu u jídelního stolu, mokré vlasy mě studí na zádech. Oděna spoře, účes jako z moře. Před sebou kafe, v ruce avokádový toust, hraju si na insta-čubku po třicítce, co žije svůj best life, jen jí v něm nějak chybí ten, kdo by ji u toho pořádně vojel. V amatérských fantaziích by teď zazvonil milenec. Žádné zbytečné řeči, prostě by mě popadl i s tím toustem. Župan letí na zem…
Kdo by to byl řekl, že adventní jihočeská idylka se může během pár hodin změnit ve vánoční dárek pro jednoho zmrzlého voyera pod okny. Někdy ani nemusíš být hlavní aktér, aby sis domů nesla večer plný sexu. Stačí stát ve správný čas pod správným domem. Vracela jsem se domů z večera s kamarádkami, s tím hřejivým pocitem, co v těle zůstane jen po lidech, kteří tě umí rozesmát i po třech hodinách…
Přiznávám se dobrovolně: miluju ojíždění polštářů, gaučů nebo jakéhokoliv kusu nábytku, který má čtyři nohy a drží. Když zrovna neznásilňuju interiér, tak si vezmu na pomoc dildo s přísavkou a jedu rodeo. Ale princip je stejný, jen je u toho méně bordelu. Říká se, že tahle vášeň vzniká už v raném věku. Já jsem z ní jsem zjevně nevyrostla. A když nemám zrovna koho osedlat, tak si osedlám gauč.…
