"Právě tehdy, když se vzdáme všech pokusů ho hledat, když se zcela smíříme s faktem, že ten druhý zkrátka neexistuje, když to úplně vzdáme a přijmeme jako stav věcí vůbec a svou samotu zvláště… Tehdy se neviditelné vlákno napne a vysílá signály tomu druhému. A události…

Jen myšlenka na tebe rozechvívá každou částečku mého těla. Cítit každičký dotek, až bych se chvěla. Chci políbit tvé rty rozpálené. Ležet vedle sebe a jen se dotýkat. Ležet jen tak vedle sebe... a nic neříkat. Chci usínat ve tvém náručí.. A mysl má už za sebe neručí…