Anička toho rána vyšla ze stavení na zápraží a zamířila s náručí prádla k řece. Pan otec chtěl mít vše vyprané ještě dnes a ona se ho trochu bála. Sloužila ve mlýně už druhé léto a ještě si na jeho přísnost nezvykla. Byl zlý a neurvalý. Přišla k němu jako panna a hned…

“Tohle snad není ani možný, zavolejte mi okamžitě manažera.” rozčílil jsem se na obsluhu jednoho rychlého občerstvení v našem městě. Prodal mi kyblík křidýlek, ze kterých po nakousnutí, ještě tekla krev. “Připadám vám, jako nějakej posranej upír?” vylévám si na něj…

Tohle mi byl fakt čert dlužen. Já, tak aktivní a bláznivá ženská, pořád v pohybu a teď ležím jako lazar, po operaci žil v obou nohách. Od třísel dolů vypadám jako zafačovaná mumie a ležet na zádech je peklo. Pokaždé, když si stahovací obvazy sundám a jdu do sprchy, tak…

Už se mi dvakrát podařilo využít silvestrovskou zábavu a hezky si zašukat. Pokaždé to bylo neplánované a bez jakékoliv přípravy, tak teď se na to připravím a to by v tom byl čert, abych neskóroval. Už před vánoci, jsem si pořídil kostým obrovské horské gorily. Začal…

Seděl jsem před počítačem a hypnotizoval čas. Nemohl jsem se dočkat padla a chystal se letět domů, pořádně se připravit na “pátou”. Bylo už za deset půl třetí, když přiběhl asistent z vedení, že alespoň jeden programátor a jeden člověk z kontroly, tu musí zůstat déle.…

Dostal jsem spoustu dotazů, jestli bude pokračovat šéfová amatérka a nechtěl jsem. Nechtěl jsem, ale i já si musím přiznat, že chudáci oba protagonisté, ještě neokusili ten slastný pocit propojení, svými pohlavími. No po amatérsku, ještě nešukali. Takže jim dám asi…

“Ty vole Pavle, stará, ale vymrdal bych jí, jako háravou fenu.” To byla věta, která změnila můj život. Jmenuji se Mirka a toto je příběh mého nového života. Je mi téměř 60 a pracuji jako sekretářka v jedné větší firmě. Dělám sekretářku asi čtyřicetiletému manažerovi…

Od rána jsem jako na trní. Do firmy přišla obsílka ke kontrole na finančním úřadě, tak tu pobíhám a sháním všechny poptávané podklady. Už je pomalu čas vyrazit. Sedám do auta a nervózně jedu vstříc obávanému. Vycházím do schodech a míjím lidi v maskách. Nepřítomné…

Ranní cesta do práce byla najednou úplně v pohodě. Sice jsem se musel včera dodělat sám, ale teda zážitek to s tou potvorou nadrženou, byl perfektní. Každopádně tohle se už nebude opakovat. Přišel jsem do kanclu a rozjel kreslení a amateri.com, což je takový můj…

Opět jsem ráno v práci, jako obvykle, bloumal do výkresů v počítači a neskutečně mě to štvalo. Kliknul jsem na prohlížeč a najel na Amatéry. Sedím v rohu a za mnou už je jen zeď, takže jsem v relativním bezpečí a nikdo mi nemůže koukat přes rameno. Nechám to otevřený a…