Sedíš přede mnou na posteli, přes oči máš saténovou pásku. Jsi přesně tam, kde tě chci mít. Ticho. Čekáš. Přistoupím k tobě a hřbetem prstů přejedu po tvé tváři. Lehce sebou trhneš, ale nevydáš ani hlásku. Dobře víš, že teď nerozhoduješ ty. „Dobrá holka,“ zašeptám ti…

Seděla na pohovce mezi námi, skleničku vína v ruce, oči těkaly z jednoho na druhého. Věděla, proč tu je. My s Markem taky. „Tak co, kočičko,“ naklonil jsem se k ní blíž a prsty přejel po jejím stehně. „Myslíš, že zvládneš nás oba?“ Zavrtěla se, nejistě se kousla do rtu…