Když Sofie vystoupila z auta, naprosto mě pohltila. Její vůně byla kombinací jemných květin a teplého pižma ,lehký nádech vanilky, který se přimísil k vůni mořského vzduchu a okamžitě naplnil terasu okouzlujícím nábojem. Ženy v slunečných šatech kolem ní tuhle vůni…

Slunce se teprve dralo nad horizont, když jsem zastavil auto na opuštěném místě u moře. Vzduch byl svěží, jemně slaný, s tou zvláštní čistotou, jakou mají jen brzká sicilská rána. V dálce se tyčila Etna, klidná a hrdá, zahalená do tenkého oparu. Sofie seděla vedle mě…

Stála přede mnou nahá, opřená o auto, tělo se jí ještě třáslo z orgasmu, který ji naprosto zničil. Dýchala přerývaně, ale v očích měla nový plamen. Vzhlédla ke mně… a já v jejím pohledu okamžitě poznal, co chce. Chce se mi odevzdat jinak. Pomalu se sesunula na kolena…

Když jsme vyšli z restaurace, držela mě pevně za ruku. Bez slov, bez otázek. Stačil jí můj pohled a hned dobře věděla, co znamená. Ve vzduchu to mezi námi jiskřilo. Ticho bylo nabité. A ona byla naladěná přesně, jak jsem si přál. Poslušná, odevzdaná, moje. Nasedla do…

Šli jsme po romantické večeři mlčky úzkou postranní uličkou, jen kousek od hlavní třídy Catánie. Ticho rušilo jen vzdálené cinkání příborů a vítr, který si pohrával s jejími vlasy. Měla na sobě černé šaty — splývavé, hladké, končily těsně pod zadkem. Po víně byla…

Palermo dýchalo těžce. Slunce pálilo, dlažba sálala horko, a přesto v těch úzkých kamenných uličkách vládlo zvláštní ticho. Vzali jsme si motorku, projížděli starými čtvrtěmi, a když jsem zahlédl boční průchod mezi domy, prudce jsem zatočil a vjel do stínu. Zastavil…

Probudil jsem se na plochém kameni, ještě nahý. Slunce už bylo na obzoru, ale stále jemné, ranní. Moře tiše dýchalo, jako by se i ono potřebovalo po včerejší noci vydýchat. Její tělo bylo schoulené vedle mého, ruka přehozená přes můj pas, hlava na mojí hrudi. Byla…

Ležela vedle mě, nahá, tělo stále ještě pulzující dozvukem orgasmu. Z jejích rtů vycházel klidný dech, ale v očích… tam nebyl klid. Tam hořela další touha. Ne vyřčená. Skrytá. Jako by chtěla, abych jí ukázal víc. Hlouběji. Drsněji. Sedl jsem si nad ni, vzal ji jemně…

Noc u moře Vzduch voněl po soli a borovicích. Moře tiše šumělo, vlny se tříštily o kameny jako by tiše přikyvovaly tomu, co se mělo stát. Noc byla teplá, ale ve vzduchu bylo něco víc než jen letní dusno. Bylo tam napětí. A nad tím vším, v dálce na horizontu, pomalu…

Ráno na Sicílii mělo v sobě něco magického. Slunce se pomalu šplhalo nad horizont a vlažné světlo zalévalo dům mojí babičky. Seděl jsem na terase, jen v rozepnuté košili, bosé nohy položené na teplých kachlích. Káva chladla v hrnku, ale já jí nevnímal. V hlavě jsem…