(Tuto povídku věnuju jemu, protože mě vede, krotí, usměrňuje a překračuje se mnou hranice, za které bych se sama neodvážila jít. A jim děkuji, že s námi sdílí naše perverze.) ...je to hra... ale ne tak docela... brzy aktivuje mé citlivé neurony, na které budu reagovat naprostým vnitřním chaosem, který bude mít mysl nakonec pod kontrolou a ve svých škatulkách. DĚJSTVÍ PRVNÍ – ranní rutina …

„Tak se přiznej, chovala ses jako kurva? Slyšíš? Nebaví mě stále dokola opakovat to stejné,“ zvedá už poněkolikáté hlas. Dostala jsem další facku a slzy se skutálely po tváři až ke rtům. „Ano, bavila jsem se s jedním mužem,“ klopím zrak a olizuji svou slzu v koutku úst. „Jméno! Řekni mi jeho jméno,“ skloní se ke mně a nutí mě podívat se mu do očí. Přitom bere kovové svorky a vkládá do nich mé…