Z práce odcházím až po setmění a jedu rovnou k nádraží. Vím, že tu býváš, tak doufám, že budu mít dnes štěstí. Parkuji po mostem, v nejtmavším koutě tak, bych měl pěkný výhled před sebe. Vynoříš se z poza rohu a jdeš přímo ke mě. Klapot vysokých kozaček, krátká sukně a kabátek dávají tušit, že tu asi nejsi na procházce. Stáhnu okýnko a ty se ke mě nakloníš. Cenu domluvíme rychle - myslím, že to…