Jel jsem tunelem, jmenuje se Blanka . Ona se jmenovala Barbora. Byla neděle, vlastně noc na pondělí, hluboká noc. . Něco okolo druhé ráno. Za pár hodin se musím hlásit asi o 150km dál v práci, dneska nebudu spát, ale to nevadí.Bylo to zvláštní, neboť jsem podjel úplně celou Prahu a nepotkal jsem ani jedno auto. Všude byl úplný klid a ticho . Stejný klid pod Prahou. Stejný klid v mé duši a v srdci…