Jednou se najdeme. D/s...
“Víš, musí to být opravdové…”
Tohle od vás často čtu.
Jednou se najdeme. Já a Ty.
Budeme otevřeni všem svým životním příběhům. Budeme vědět, že jsme se právě nenarodili a každý jsme prošpikován životem. Budeme na sobě milovat, jak nás zformovaly naše zkušenosti a všelijaká životní rozhodnutí včetně nedokonalostí.
Budeme žít skrze činy, o kterých si nemusíme dlouze psát, abychom jim uvěřili. Budeme vědět, že nás někdy něco psychicky bolelo a určitě i bolet bude. Budeme vědět, že jeden druhému umíme říct: Jsem s tebou a zvládneme to.
Budeme žít v harmonii. Ty nahoře a já dole. Přesto se nikdo z nás pod hladinu nepotápí.
Budeš vědět, že pohled Tvých očí do mých dokáže vést, hrát si, dát pocit bezpečí i zkrotit testování toho, kam až můžu zajít, když jsem zrovna rozverná.
Budeš vědět, že jsi pro mě celý svět nejvíc tehdy, když neztrácím samu sebe a že Ti neblahořečím tak jako jiní, a přesto dávám víc. Budeš si jist, že jsi pro mě výjimečný. Budeš vědět, že můj pohled do Tvých očí mluví za vše, co sis přál.
Opravdově.
🦊