Hm, poslední dobou mě nic zázračného nenapadá. Bojuji s nedostatkem inspirace. A to je pro člověka, který má občas potřebu se umělecky projevovat, dost zhoubné. Aktuálně sedím v autobuse a jedu vstříc zahraničí. Vzhledem k poloprázdnému stavu dopravního prostředku si mohu přemýšlet. A docela se mi to líbí. Nejsem svázán ničím ani nikým. Je to vskutku chvályhodné, že jsem si konečně našel…

Svět a lidé kolem mě mi vždy dokázali ukázat něco nového. Něčím novým překvapit a vyvést mě ze statického pohledu na věc. A za ty pěkné věci jsem vděčný. Ten náš lidský život je sice konečný, ale i tak krátký interval stojí za to vyplnit něčím příjemným. Vždy jsem si myslel, že po klasické dvojce následují různé varianty trojky. Mýlil jsem se. V klidu se to dá přeskočit rovnou ke čtyřce.