Karel,postrach ulice...
No jo,je to tady zase. Zase? Spíše pořád. Pozoruju totiž takový jev. Venčím Karla. Pobíhá s čumákem u země,náhle mění směry a neustále čuchá. Občas se zastaví a čuchá ,pak to místo olízne a mlaská tlamou,jako by zkoušel víno. Já při tomhle vždycky zamračím a mám chuť ho kopnout doprdele. Jako by to věděl,vždycky se ke mě otočí hlavou... "Mlask,mlask... Čéče,nová fena. Hmm... Sladká jako Bígl..."…