Zase je tu pro nás ten čas, kdy my rodiče můžeme budoucnost národa postrašit čertem a peklem, a tím si zajistit, že jsou tak cca 5-10 min hodné. Využívám akce pořádanou naší firmou pro děti zaměstnanců. Já se hlavně těším, že to bude krásné odpoledne, kdy se přežeru mini kuřecí řízků ve tvaru delfínků a opiju svařákem. Všechno je jak má být... řízky, klidnější místo rohu, řev k smrti vyděšených…
Před nějakým časem sedíme takhle s kamarádem v hospodě a stěžuje si, že stále nemůže najít tu pravou. Že ty, co se mu líbí, ty se bojí oslovit, a ty co se nebojí oslovit, se mu zase nelíbí a pořád dokola. Po jeho krátkém monologu, který mi připadá jako uvítací projev na plesu sebevrahů, náhle vyprsknu překvapením pivo. Cože?! Jak si sakra došel k závěru, že zrovna já bych ti mohl poradit nebo…
Každej tady něco hledá, nebo píše, že nic nehledá, ale co by tady potom pohledával… Já teda určitě hledal. I když něco docela jiného. Sám život mi dal ochutnat z bonboniéry kousek, co jsem už ani nedoufal, že mě v životě ještě potká… Nebylo to sice co jsem hledal, ale bylo to, co jsem už nějaký čas potřeboval a velmi mi chybělo. A tím nemyslím jenom sex, navíc velmi dobrý sex. Co bylo dosud…
Dlouho, opravdu dlouho jsem nejel vlakem, teda když nepočítám 10 minutové cesty do Úval na výlet. Takže když jsem řešil otázku, jak se dopravit z Prahy do Brna, kde jsem přednášel na konferenci, zvolil jsem vlak. Cestou tam jsem se věnoval tvorbě a dolaďování prezentace, internet, elektřina, klid. Ovšem cestou zpět z Brna, jsem si to doslova užíval. Když sem byl malý, rodiče mi do vlaku vždy…
Nejhorší je, když je chlap nemocný. Alespoň u mě to platí dvojnásob. Moje jakákoliv nemoc má několik fází. První je překvapení, že jsem nemocný. To mi většinou chvilku trvá, záleží podle typu nemoci. Druhá fáze je psaní závěti. Třetí fázi "protrpím" do úplného uzdravení. Tentokrát byla první fáze super rychlá, jak to tak u střevní chřipky bývá. Klidně si spím v posteli. V noci se probudím a za…
Když je mohu rozesmát pak chtějí se mnou spát a nechají mě v klidu sr.. Když by mohly tak stále šukají na blbosti dokola se neptají křičet nemusím jen potají Když chtějí abych si je ulovil nečekají že bych se omluvil a nechtějí abych se oholil Když mohu být sám sebou v inteligenci jasně vedou takové mě vážně berou Když po něčem touží projdou klidně louží kvůli mně…
Sedím si na lavičce před školou, čekám tu ani nevím na co. Prostě jsem si tu cestou z práce na chvíli sedl. Konec léta je na spadnutí, ale slunce mě ještě stéle hřeje do zad. Nespěchám. Nechci na chvíli nic číst, s nikým mluvit, nic poslouchat. I poslední zvonek ve škole dozvonil. Prostě jenom já, lavička a slunce v zádech. A tedy ta stará krásná škola přede mnou. Z velkých dveří se řítí…
V prvním ročníku na střední průmyslové škole se mi stali dvě zásadní věci. Málem jsem přišel o oko a ležela na mě zástupkyně ředitele. Navíc se to stalo v jeden den a v mé paměti to zůstane do smrti tučným písmem. Hlavně jsem si z toho vzal ponaučení - používat ochranu. Asi nejsou peníze na víc počítačů, a tak na hodině praxí jsem zařazen do skupiny, která má začít s prací na soustruzích. Už z…
Tiše leží na posteli a po něžném milování přemýšlí o jejich vztahu a jejich lásce. Není na světě nic, co bych pro něj neudělala. Miluji ho. Jsem ochotná pro něj trpět jako zvíře. Moc chci, aby byl šťastný. Nic jiného si nepřeji. Tedy vlastně ano, něco bych si přeci jen přála. Ale jestli mu to řeknu, jak bude reagovat? Mohu ho ztratit? Mohu ho odradit? Nezavrhne mě? Nebudu mu připadat odporná…
Dneska je venku, hezky. Konec léta, začátek podzimu jak má být. V práci to dnes zabalím dřív. Je táta den a někam asi vyrazím s dcerou na písek. Kouknu na internetu na webkameru na Milešovce. Nádhera. Tam je krásně jasno… pojedeme na Milešovku, neznám hezčí pohled než z toho kopce. Navíc západ slunce. Už jsme tam se ženou byli několikrát, ale takhle hezké počasí. Dnešní odpolední procházka bude…
