Jarní
Když koukám na tvůj odraz co se směje v zrcadle je to jako podraz a div že samo nespadne Když vzpomenu si na vše co míváme prý společné trochu mě to naštve a počítám si od jedné Když poslouchám tvou píseň jak získalas mou důvěru už zraje na ní plíseň a odnáším jí do sběru Však já teď tu svou píšu a namáčím prst do krve co je blízko místu kde vpustil jsem tě do sebe Bude to trochu bolet a dám…