Sedím teď venku, konkrétně Šimkovy sady, je tu krásně, až na ten pocit, že mě tu neustále něco kouše! Někdy je fajn si provětrat hlavu, když je na mě toho už vážně moc. Asi ani nějakej pud sebezáchovy nehraje roli. Skoro jsem zapomněla na to, jak krásně Hradec voní v tmavé pokrývce osvětlen nočníma stojákama. Hah. Samozřejmě člověk musí být obezřetný. Na každém kousku to vonělo jinak, jinde…
Jsem teď ve fázi, kdy se snažím překročit jeden obrovský kámen. Ve skutečnosti je ten kámen větší než jsem si myslela. Procházím teď divným obdobím, kdy si myslím, že vlastně něco dělám správně, i když pravdou je, že to je vlastně úplně špatně. Teď si úplně protiřečíš, říkáte si, ale kolik z vás si někdy v životě neprotiřečilo? Nemyslím si, že jsem sama. Je úžasné sledovat, jak vám tělo dokáže…
Co jsem to zase provedla za pohromu. O tom vám snad ani nemůžu říct, protože se stydím i sama před sebou. Zase sedím v autobuse, jak jinak. Za poslední měsíce, kdy jsem nabrala nějaký ty kila, což jste si všimli určitě, však si všude stěžuju! Heh.. Šíleně se mi změnila psychika a je pro mě prioritní moje postava? Jakože rlly? Vůbec si nevěřím, nechci se teď s nikým vídat, i když chuť na sex je…
Neřeknu vám nic, co by nikdo z vás asi neznal.. Maruna a její neustálé pokusy. Konečně zkusit dát někomu šanci a opět jsem za hloupou naivní slečinku. Vážně tleskám. Baví mě výrazy lidí, kterým při konverzaci o práci nebo vzdělání oznámím, že mám pouze základní vzdělání a dvě rozdělané školy. To byla vlastně úplně zbytečná věta. Nebudu vám vyprávět o chlapovi, kterej si někde honí péro nad tím,…
Tolik chtíče jako poslední týden jsem snad nikdy nezažila. Jsou to takové ty zvířecí věci, chápete ne? Je to pocit, kterého se nedá jen tak zbavit a je velmi těžké ho uspokojit když zasáhne červená. Problém nastává v momentu, ve kterém jsem si zcela vědoma toho, že při tom je moje dravost ještě silnější? Nevím jak to napsat. Před nějakou dobou mi napsal pan S., chvilku jsme si psali, ale nějak v…
Někomu v životě dělají radost maličkosti a někomu slovo maličkost, jako je třeba hezké gesto, přijde jako urážka. Proč tomu tak ale je? Ani nevím proč o tom píšu. Dneska na cestě do Hradce super, v autobuse jsem skoro ani neusnula a jen co jsem vylezla z autobusu, spěchem koupit zapalovač a vyzvednout “W”! Hmm, půl hodina na to dojít do fakultky na odběr krve. Po cestě na mě asi někdo vylil litr…
Stačí jen chtít. V hlavě hromada myšlenek, které ale nikam nevedou. Sedím teď v autobusu na cestě do Bydžova a říkám si, že už jsem dlouho nic nenapsala. Stále přemýšlím o tom, jak se v životě dostat dál. S mojí prací, kde přežívám z měsíce na měsíc už to zkrátka nejde. Nejhorší na tom všem je, že tu práci zkrátka miluju a je mi za těžko odejít.. Na to, abych si vydělala bych musela být…
Proč zrovna já? Začínám sledovat jak je celej svět kolem mě zkažený a nemůžu najít jediný světlý kout. V nové práci jsem nesmírně spokojená, ale... Bez něho by to přece nešlo. Nemůžu konkretizovat situaci, ale zkrátka dneska už to byla poslední kapka, když si kolega přes nějaké papíry v práci zjistil moje číslo, což se myslím ani nesmí? A zkrátka mě to dost obtěžovalo.. Ani jsem mu už…
Neustálý strach z toho se seznámit s někým.. S kým bych byla schopná upustit páru a konečně dostat z hlavy poslední vztah.. Mám tak šílený nával hormonů, že na ulici při pohledu na chlapa, který je něčím okouzlující, se hned vnořím do představ co všechno bych s ním dělala, třeba na rohu tamté ulice a nebo jeden druhého zatáhl někam, kde není živá duše (a nebo prostě vsadit na pohodlí a zatáhnout…
Začalo to tak z ničeho nic, zde na amatérech. Přišly mi od něj velmi rozsáhlé zprávy, které mne zaujaly. A tak jsem si s ním tedy začala psát. Po nějaké době jsem psaní ukončila, ale zase se k tomu po nějaké době vrátila. Až na pár hádek přes řádky se zdál jako ideální .. vlastně ani nevím co přesně.. Výčitky že on se mnou nekomunikuje a já že nejsem schopná přijet, i přes to, že jsem psala, že…
