Stoupala po kulatých schodech malé věžičky starého panského sídla, na sobě černé šaty s korzetem. Elegantní boty na podpatku. Vlasy krásně upravené, jemně nalíčená, cítila se skvěle, přesto byla po dlouhé cestě unavená a netoužila po ničem jiném, než složit své tělo a usnout. Dívala se nahoru, pravou rukou se přidržovala dřevěného zábradlí, v levé ruce škrabošku a pomalými kroky mířila vzhůru.…

Nechci vymazat svoji minulost, protože všechno dobré i zlé mě udělalo tím, čím jsem dnes. Udělala jsme v životě spoustu chyb, ale kdo dostal do vínku život s návodem jak vše udělat správně? No a co ...nejsem dokonalá a nikdy nebudu a ani být nechci. Jsem svá, prostě originál, sice špatný, ale pořád lepší než dokonalá kopie.... Nelituji ničeho co jsem doposud udělala, budu mít jednou na co…