Dívám se … už se jen dívám …
Stojím si tak opodál a dívám se, beze slov … Třebas na to, jak se dokáže syn s „rodinou“ chovat k vlastní mámě – dokonce i před ostatníma lidma. Jak si od snachy musí nechal líbit i větu, která mi už pár dní zní v uších „Rodina už o Tebe nemá zájem“ … Měla zájem, dokud se dotovalo, dokud se mohla starat … Stojím jí po boku, vyslechnu, pohladím, když ty starý oči, co tím ztrácí jiskru teď tak…