Odpověď od Jany přišla poměrně rychle. Byla velmi strohá. Napsala pouze ‚Millennium City, Sonntag, 11:20 Alias.‘ Musel jsem se podívat do slovníku a na internet, co to Alias může znamenat. Když jsem našel v Millenniu restauraci Alias, místo setkání tím bylo jasně…

Co mám teď Klárce říct? Něco, co jí potěší? Nemám náladu si zase něco vymýšlet. Kašlu už na hry, definitivně. Pojedu pravdu. Teď to mohu přiznat. Pravda v té době byla tím, s čím jsem si ve vztazích příliš hlavu nelámal. Vlastně trochu ano. Bál jsem se jí, a to ne…

Vzbudil jsem se nad ránem, protáhl se, a začal realizovat svůj noční plán. První krok bylo pročistit mobil, smazat pár čísel a mailů. A také zakouzlit s cash paměťmi, aby smazané údaje nešly obnovit. Samozřejmě jsem nejdřív provedl tužkopapírový backup. Následovala…

„Ahoj Petře, rád tě vidím, mohu tě pozvat na panáka? A kde máš Jiřku?“ „Jé, ahoj Romane, co ty tu? Pššš,“ udělal Petr a položil si prst na rty. „Jsem tady na zapřenou, Jiřka nic neví.“ To jeho gesto a pohled, tak se přece normální chlap nechová. Okamžitě jsem pojal…

Tedy to je šok. Policie? Koho že to hledá? Jméno mi absolutně nic neříká. „Promiňte, moc vám nerozumím. Koho hledáte? Jsem tady sám, můžete se přesvědčit.“ „Jmenujete se Roman Kalous? Předložte občanský průkaz.“ „Ano, hned, moment, kde jen ho mám… Aha, tady. Jsem doma…

Mám to v sobě a dokud to neřeknu někomu dalšímu, stěží najdu svůj ztracený klid. Toužím i po pouhém pocitu vyrovnanosti, protože skutečný vnitřní mír po tom všem, co jsem v posledním měsíci prožil, už asi nikdy nenajdu. Ano, jsem jako Kukulín z krále Lávry. Vrba mi…