Martin zavedl Jakuba do jedné z místností, kde rozsvítil jen tlumené světlo pro vytvoření situace. Jakub se podíval kolem sebe a viděl stůl s pár židlemi, postel a skříňku. Martin se postavil před něho, cítil jeho nervozitu i to, že Jakub momentálně neví , co má dělat a že čeká na každé Martinovo slovo, každý pohyb. „Vysvleč se, do trenek” rozkázal Martin, a jeho hlas byl tvrdý a důrazný. …