„Zlobíš se?“ zeptal se mě Matěj. Bylo skoro sedm večer a seděl jsem na terase hotelu pod hradem a pil už asi čtvrté pivo. Kdybych to dokázal, měl bych jich v sobě asi víc. Ale nebyl jsem průtoková nádoba. Po tom, co jsem, zažil na hradě jsem byl plný rozporuplných pocitů. Zažil jsem něco, co jsem nikdy nezažil, snad ani nechtěl, ale zároveň jsem na to stále myslel. Ono mě to nakonec…