Jednoho dne mi přišel milý vzkaz z neznámého profilu, od jakési Veroniky. Chválila mé lechtivé povídky a ptala se zda nehodlám v psaní pokračovat. Ego se na chvilku notně vzedmulo a na tváři mi ten vzkaz vykouzlil milý úsměv. Psaní povídek jsem tou dobou měl už dávno pověšené na hřebíku, ale to mi nebránilo prohlédnout si profil neznámé literární fanynky a zjistit, co je zač. Popravdě jsem se…
Karel dopil pivo, zaplatil a šel domů. My s Jirkou jsme zůstali sedět a já po chvíli utrousil "Ty Jirko, ten Karel je najednou hrozně v pohodě. Před měsícem to vypadalo na rozvod a teď by tu svojí nosil na rukách...". Jirka se začal tajemně usmívat, dali jsme ještě pár kousků a pak to z něj vylezlo. "Ale slib mi, že to nikomu neřekneš!" začal Jirka svůj dlouhý monolog. Já kývnul hlavou a pak jen…
Je půl šesté ráno. Kurva! To si děláte srandu... Jsem nevrlý, rozespalý a pomalu si uvědomuji, co mě to vytrhlo z hlubokého spánku. Ten zvuk. Ten známý a vzrušující hlas, který z dálky tlumeně oddechoval, místy slastně a poměrně hlasitě sténal. Nádherný ženský hlas. Byl jsem rázem při smyslech. Dvůr, okno do dvora - napadlo mě. Hned jsem byl u okenic a rychle hledat zdroj zesilujících se zvuků…
