Schůzka probíhala docela dobře. Byla ostýchavá, stydlivá, zato ale milá holka. Když se trochu rozproudila, bylo nám dobře. Na svém profilu měla něco, co mě zaujalo, už přesně nevím, jak to bylo napsané, ale dostal jsem z toho pocit, že bych z ní mohl dostat trochu víc než pochybné "rande". U ní doma jsem se rozhodl pro pokus - něco řekla, nebylo to důležité, ale začal jsem hrát hrozně uraženého.…

Ráno jsem se probudil v prázdné posteli. Užíval jsem si ten lenivý moment po probuzení, zatímco se mi v hlavě honily obrazy ze včerejšího večera a bujné představy o dnešním dny. Z kuchyně se linula vůně kávy a občasný záchvat chichotání. Povalovat se v posteli bylo příjemné, ale nakonec zvítězila zvědavost. Oblékl jsem si alespoň tričko a trenýrky a vydal jsem se do kuchyně zjistit, co na mě mají…

Přišel páteční večer. Včera jsem se dozvěděl, že moje žena pozvala kamarádky na večeři, takže o program je postaráno, ale domníval jsem se, že budu hrát tak nějak druhé housle – přeci jen nemám vždycky co říct, když se děvčata rozpovídají – tak jsem se nabídl, že alespoň uvařím. Monika s Klárou přišly akorát včas. Jen jsme se stihli přivítat, pochválit šaty – oběma to opravdu seklo – a byl čas…