Byla zima. Taková ta pražská, co neštípe mrazem, ale leze pod kůži. Po koncertě šla sama. Zazněl Dvořák, smyčce ji sevřely uvnitř, ale manžel už potřetí za sebou „nemohl přijít“. Prý práce. Prý něco důležitého. To „něco“ mělo dvacetři let, velké prsa a IQ houpacího koně. Šla pomalu, černé lodičky klapaly po dlažbě. Měla je ráda. Byly těsné, vysoké, krásně zvýrazňovaly její lýtka a způsobovaly jí…