„Ahoj, dneska nějak brzo.“ Zašvitořila Petra. Obsluha na místní benzinové pumpě. „Dneska nevezeš děti do školy?“. Usmála se na Tomáše tím svým širokým úsměvem. Vlastně kvůli ní, jezdil tankovat právě sem. Byla to krásná ženská kolem čtyřicítky. Oči jí zářily jako dva medové koláčky a dlouhé kaštanové vlasy splývaly až na lopatky. Plná nespoutané energie. Líbilo se mu, že si s ničím nedělá hlavu.…

Ten den se od začátku nevyvíjel nic moc. Byl trochu rozmrzelý už od včerejšího večera. Začaly ho bolet zuby a moc toho nenaspal. Až nad ránem, ale ze sna ho vytrhl řev budíku. Jak ten zvuk nenáviděl. Po týdnech veder přišlo mrazivé ráno. A náhradní auto netopilo. Jak na potvoru musel nechat to svoje v servisu přes noc. Do práce přijel vymrzlý, uvařil si kafe. Následná smršť telefonátů ho…

Jsem debil. Už zase. Nechal jsem se vylákat na večerní běhání. Já, kterej necvičil snad víc než rok. Ale moje nadrženost si řekla svoje a tak jsem oprášil svoje běžecké boty a v domluvený čas čekal na místě. Před očima mi jela její vlnící se prdelka a na kraťasech se vyrýsoval pořádný stan. Samozřejmě nepřišla. Ale když už tady jsem. Rozhodl jsem se tu situaci využít a nakonec vyběhl. Honil…

Po maratonu jednání konečně vystupuji z auta a zamykám. Po dlouhé době nebudu spát doma, ale nemělo by cenu hnát se ještě tři hodiny tam a hned ráno zase zpátky. Když mi ONA tohle místo doporučovala, trochu jsem se ošíval, není úplně nejlevnější, ale vážně stojí za to. Malý zámeček s parkem kousek za Prahou. V paprscích sklánějícího se Slunce vypadá jako z pohádky. V korunách stromů vesele…

Když Januar29 zadala tento úkol, měl jsem nějakou představu, jak s tím naložit, ale...... FIDO je prostě rebel a dělá si všechno po svém, a když se do toho vložilo pošťuchování od jedné, která jistě ví ;-)....tak to dopadlo, jak to dopadlo. Nevím jestli jsem úplně dodržel formu, ale....snad se i tak bude líbit. Jo a "inspiraci" se předem omlouvám za některé obraty ;-). Snad mně nebude mít chuť…