A je to tady, poslední drobné zaváhání než vejdu na dvůr zahradní restaurace. Hledám místo a vybírám jej tak, abych dobře viděl na vchod, ale sám nebyl příliš na očích. Posadím se do křesílka a objednám si kávu. Jsem tu o půl hodiny dřív. Vždy jsem chodil kamkoliv o něco dřív, ale riskovat, že bych se opozdil byť jen o vteřinu na setkání s ní, je naprosto nepřijatelné, to prostě nejde, raději si…