Viděl jsem, jak při zaslechnutí zaklapnutí dveří s sebou nervózně trhla a celá se napjala. Pomalu jsem k Monice přistoupil tak, abych si ji mohl celou prohlédnout za malého světla, které vycházelo z lampy na nočním stolku u okna. Lehce jsem ji pohladil po vlasech a všiml si, jak obě ruce zaryla do postele. Postupem času mi řekla, že to byla nejen nervozita, co se bude dít, ale i velká dávka…
Viděl jsem, jak při zaslechnutí zaklapnutí dveří s sebou nervózně trhla a celá se napjala. Pomalu jsem k Monice přistoupil tak, abych si ji mohl celou prohlédnout za malého světla, které vycházelo z lampy na nočním stolku u okna. Lehce jsem ji pohladil po vlasech a všiml si, jak obě ruce zaryla do postele. Postupem času mi řekla, že to byla nejen nervozita, co se bude dít, ale i velká dávka…
Předem bych chtěl poděkovat za milé a povzbuzující zprávy, které mi chodily a nadále chodí od Vás všech. Zkusím tedy postupně začít s vyprávěním toho, co jsem díky „amatérům“ zažil a třeba i dalšího prožiju. Byl únor 2010 a já v té době byl častým a pravidelným návštěvníkem zdejšího chatu, zvlášť v nejvíc navštěvované místnosti v sekci „webkamera“. Nevím, zda to, že jsem byl schopný denně…
Čtvrtek a já po dlouhé době zjistil, že mám v kanceláři po dopoledním maratonu jedné schůzky za druhou „dlouhou chvíli“ a sám jsem nevěděl, co budu dělat, když další schůzka mi začínala až tři hodiny po poledni. Kávu po obědě jsem již měl a bezduché brouzdání po internetu mě přestalo bavit. Seděl jsem za stolem, pozoroval z okna terasu, z které mám výhled na celou Vltavu a v tu chvíli vyšla ven…
