Víkend se chýlí ke konci. Po dlouhé době klidný a pohodový. Začal v pátek večer v vášnivým milováním, pokračoval sportovními i gastronomickými zážitky proloženými drobnými domácími pracemi. Přes uspokojení, ke kterému oba došli, bylo ve vzduchu příjemné napětí. Očekávání toho, zda víkend skončí tak, jako začal. Domyl nádobí, zatímco Ona si připravovala věci na pondělí do práce. Ohlásil, že je…

Čas vymezený pro jejich schůzku v „tělocvičně“ neboli BDSM studiu se pomalu chýlil ke konci. Už jí něžně otřel velkou osuškou, když se osprchovali a Ona sloupala vosk z jeho zad a promazala mu Hirudoidem zadek zmalovaný rákoskou. Opírala se o něj, když šli ze sprchy do předpokoje, kde měli oblečení. Trochu se jí podlamovala kolena. Nebylo divu, orgasmy za ty dvě hodiny nepočítala, prostě si je…

Volné pokračování povídky Stopovačka Hájovna stála uprostřed mírného svahu, louka, která u ní začínala, končila více jak kilometr daleko v údolí, u zahrad tamních domů. Za hájovnou začínal les, který obklopoval louku ze tří stran a táhl se několik kilometrů daleko. Cesta, která od vesnice vedla k hájovně, u ní také končila. Ideální úkryt a místo pro neobvyklé hry dospělých. Hájovna připomínala…

Na úvod je třeba (asi nejen mladším) čtenářům vysvětlit pointu názvu této povídky. V jednom příběhu Rychlých šípů jsou Mirek, Jarka a Jindra na závěr Tříkrálové koledy pozváni cukrářem do cukrárny. Pořádně se nacpou a když odcházejí, poděkují slovy „tak vám pěkně děkujeme“. A pan cukrář založí ruce v bok a odvětí „jaképak, tak vám pěkně děkujeme, dostanu dvacetčtyři padesát za snězené cukroví“.…

Postavil podnos s dvěma šálky kávy na stolek a francouzským oknem se podíval na Ni, ležící s knížkou na dece před francouzským oknem. Ležela na břiše, mírně roztažnýma nohama směrem k němu. Béžové bavlněné kalhotky byly jediným kusem oděvu, který na sobě měla. Mohla si to dovolit, jednak jejich dům a zahrada poskytovaly komfort soukromí a jednak měla stále pěkné tělo, za které by se nemusela…

Kráčel rychlým krokem lesní pěšinou a střídavě koukal na značky na stromech a plánek, který držel v ruce. Tady někde už by to mělo být. Pěšinka končila u houští, ale šipka vyrytá na ní byla nekompromisní. Protahoval se mlázím a i přes jeho praskot slyšel zvon ze vzdálené vesnice, který ohlašoval páteční poledne. Přijdu pozdě, pomyslel si a projela jím vlna rozmrzení, vzteku a strachu. Nerad…

I když jsem u minulé povídky psal, že je poslední, jedna z vás mne vyprovokovala, abych sáhl do "šuplíku" a vytáhl něco, co tam leželo dost dlouho. Snad se to alespoň někomu bude líbit :-). Příběh, který vám budu vyprávět, se odehrál v dobách tak dávných, že si sám nejsem jist, zda se vůbec stal nebo se mi jen zdál za dlouhé cesty. Bylo to o letních prázdninách počátkem osmdesátých let, když…

Desátá a asi poslední povídka... Předjarní nedělní dopoledne, doba, kdy se ještě nejezdí na chalupu, takže funguje rituál, který si vznikl před třiceti lety, když získali vytoužený vlastní byt. Ona vaří nedělní oběd, on se věnuje drobné údržbě bytu a úklidu. Dcera už se sice odstěhovala do vlastního, oběd bude jen pro dva, ale co jiného také dělat. Snad jediná změna proti minulým nedělím. Venku…

Soumrak už dávno přešel v tmu, do které zářilo skryto za třešňovým sadem někde dole v údolí město. Nočním tichem se neslo skřípání kol noční tramvaje na smyčce. „Půjdeme spát“, zavelela Iva, vstala, zvedla prázdnou láhev od Sklepmistra a postavila ji do rohu k odpadkovému koši. Už před drahnou dobou odešli ostatní členové štábu studentské letní aktivity z každovečerní porady a v buňce zůstali jen…