Všiml jsem si jí hned na první přednášce. Seděla v první řadě, na očích brýle s výraznými černými obroučkami, které kontrastovaly s jejími blonďatými vlasy spadajícími na ramena. Každou přednášku pozorně poslouchala a vždy si starosvětsky zapisovala poznámky plnicím perem do velkého bloku. Šustění pera po stránkách bloku bylo slyšet i v klapotu klávesnic notebooků jejích spolužaček Spolužáci si…

Jedna letní (nejen) pro ty, co se v práci nudí... Seděl v kanceláři a koukal z okna. Venku bylo modré nebe a slunce svítilo tak, jak to umí jen v pozdním létě. Bylo páteční dopoledne a ve firmě skoro nikdo nebyl. Copak asi dělá moje Madame, pomyslel si. Zkusil napsat zprávičku a odpověď přišla obratem. „Nemám nic důležitého na práci, ráda si vyjedu na oběd někam za město.“ Bylo rozhodnuto.…

Když máme ten konec školního roku, tak jedna abiturientská povídka na letní večer: Seděl v potemnělém baru, před sebou sklenici s drinkem a pozoroval nepřítomně parket. Za uplynulých deset let se tu nic nezměnilo. Měl pocit, že i barmanka je stejná jako tehdy. V časném večeru byl lokál ještě prázdný, jen barmanka za pultem tiše čistila sklo a vzduch rozechvívaly tóny jakési romantické skladby.…

Mám chalupu na samotě u lesa. Na takové samotě, že není problém pohybovat se kolem ní téměř nahý. Nejsem exhibicionista, ale v teplém dni je příjemné mít na sobě jen tenké bavlněné tričko a pantofle. Navíc jsem si na slunném místě zřídil venkovní sprchu – tmavý barel, ve kterém sluníčko zadarmo ohřívá vodu a z něj vedoucí trubku se sprchovou růžicí. Ideální na spláchnutí prachu a špíny po práci…

Písknu na psy a vycházím. Zlobím se i bavím zároveň. Tohle přijde „X“ draho. Slíbil, že dnes se půjdeme projít spolu. Les začíná vonět jarem a já to mám za město kousek. Sotva pár kroků a už se otevírá pohled na nádhernou přírodu Vysočiny. Máme za sebou tak 1km procházky, když se v dálce ozve osamělý motor osobního auta a za pár minut se přižene zadýchaný „X“. Mezi lapáním po dechu ze sebe souká…