„Rychle, schovej se tady pod stůl!“ Tomášovu řediteli bylo třeba přičíst k dobru, že vždy, než ke komukoli vstoupil do bezpečí jeho kanceláře, poctivě zaklepal a počkal na vyzvání. Jak Tomášovi při jednom důvěrném rozhovoru sdělil, byl to důsledek jistých předchozích zážitků. Ačkoliv si Tomáš nemyslel, že by ho kdy mohl přistihnout (tak neopatrný snad nebyl, no, možná trochu občas ano, upřímně),…

„Cože? To myslíš vážně? Jako já? Fakt?“ Zatímco Lukáš sakroval, dusal těžkými kroky před pracovním stolem své dlouholeté šéfové. „Podívej se na mě! Copak opravdu vypadám jako materiál pro focení romantických snímků?“ „To není na mě, abych posoudila“, opáčila s úšklebkem žena, které Lukáš dlužil natolik, aby věděl, že její žádost nebude moci odmítnout. „Prostě ale počítej s tím, že se na dnes…

Samozřejmě si zvolila třicet a ihned. I přes mnohé minulé zážitky, nejenom s ní, mě nepřestalo udivovat, v čem všem jsou lidé schopni nacházet uspokojení. Ale byla to její volba a já tady byl od toho, abych ji pro ni naplnil. Takové bylo jedno z pravidel naší úmluvy. Odstoupil jsem od ní a pokynem ruky ji naznačil, kterým směrem se má vydat. Slovně pak dostala i další instrukce. „Běž k posteli.…

K uskutečnění této akce mě přivedla kombinace dvou nedávných zážitků. Prvním z nich bylo projetí celé série Mission Impossible a nadchnutí nad dokonalostí masek, které umožní jedné osobě stát se někým úplně jiným. Tím druhým bylo náhodné setkání s bývalým spolužákem ze základky na jednom večírku a zjištění, že on právě pracuje v branži, která se výrobou masek zabývá. David má také příhodné…

Tuto povídku jsem musel trochu upravit, protože její potřeby byly vybičovány dny, které měla a tyto dny jsou tady prý tabu. Takže se více odchyluje od dávného zážitku jedné kamarádky. Snad to ničemu vadit nebude. Další dlouhý den v práci. Navíc jsem měla jeden z dnů, kdy to fakt potřebuji. A po ruce samozřejmě není žádný trvalý přítel. Doma mám sice dostatek hraček, ale znáte to, není to prostě…

V časné ranní hodině se v místnosti střídala černá se stříbrnou, jak paprsky měsíce dopadaly oknem bez záclon v pruzích šikmo na stěnu za čelem postele. Různě se míhaly, třepaly, vlnily. Nebyla jsem schopna na ně pořádně zaostřit, jak mi neustále poskakovala hlava, kterou jsem navíc musela třepat, abych se zbavila prodlužujících se stínů v mé mysli. Jejich příčinou byl muž pode mnou, který mě i…

První ples v každém roce je na maloměstě vždy velkou událostí. Petr se na něj ale nijak zvlášť netěšil. Na společenské události moc nebyl a z dívek ve svém okolí neznal žádnou, která by mu nějak imponovala. Navíc byl nucen strpět další večer v blízkosti svého bratrance Martina, neboť jejich rodiče měli vynikající nápad přijet na tento víkend na návštěvu, aby se plesu také mohli účastnit. Petr s…

Ani dlouhý jogging po práci nemohl úplně odbourat naštvání, které jsem měl po dnešním dni v práci. Ten byl protkaný jedním nesmyslnějším jednáním za druhým. A navíc ... blbec, idiot, blbec, idiot a nakonec dva blbci za sebou. Krátký pohled, kterým jsme se střetli, než jsem zapadnul do sprchy, tě jasně varoval, abys na mě ještě nějakou dobu nemluvila a nechodila mi na oči. Znáš mě. Nespěchal jsem…