Nervózně přecházela po bytě sem tam, a něco usilovně hledala. “Neviděl jsi moje teplé podkolenky? Ty moje oblíbené…” Řekla to jakoby mimoděk, snad by ani neslyšela, kdyby jí řekl, že jsou v koupelně na prádelníku. Neudělal to, protože se n ani nemohl vynadívat. Chodila sem a tam jen v kalhotkách a tričku, pod kterým se vzdouvaly ty její parádní kozy, blond vlasy rozpuštěné. Chtěl ji, ale rozhodl…

Stáli těsně u sebe, nemluvili. Nevěděli, co dál říct, v tu chvíli slova došla. Dívali se jeden na druhého, pátravě, hledali nějaký záchytný bod. Objal ji, potřeboval cítit její blízkost. Byla ráda, že to udělal, doufala v to. Objetí se prodlužovalo, ani jeden se nechtěl pustit. Měl pocit, že ho k sobě přitiskla o trochu víc. Instinktivně ji políbil na vlasy, sklouzl pusou na tvář. Zachvěla se.…

Příjemných 25 stupňů, slunečno, lehký vítr – ideální počasí na cestování na kole, pomyslel si Karel v duchu. V rámci svého pětideního výletu chtěl každý den urazit padesát kilometrů, jen tak na pohodlné přesouvání mezi jednotlivými body naplánované trasy. Dnes ho čekala asi nejlepší část – zatopený lom, skrýtý mezi lesy, a prakticky nikdy tam nepotkal živou duši. Těšil se, až si zaplave, rozdělá…

Listopadové ráno v krkonošském hotelu se líně táhlo, a Alena s Karlem na snídani moc nespěchali. Kdovíproč se oba docela vyfikli, i když byl hotel poloprázdný, a personál působil dojmem, že by si ani nevšiml, kdyby přišli v teplákách a vytahaných svetrech. Vybrali si stůl v dalekém rohu, se starým ubrusem, dlouhý až na zem, na kterém by při důkladnějším hledání určitě našli ještě značku z…

Markéta se pomalu začínala nudit. Pracovala brigádně jako uvaděčka v divadle, a zrovna před chvílí začala druhá polovina dlouhého a dost nudného představení. Dnes ji přidělili až do horního patra, kam nakonec přišli dva lidé, kteří si sedli až nakonec levé řady balkónů, jinak tu byla úplně sama. I když s sebou měla notebook, učit se jí nechtělo. Číst si, nebo jen tak brouzdat po netu, to dělala…

Blížila se desátá hodina večer, a s ní i zavirací doba posilovny. Petr už oprášil všechny stroje, vytřel podlahu, a u barpultu dopíjel kafe, které si nechal odstát od odpoledne, jak bylo jeho nemilým zvykem. Čekal, až docvičí poslední návštěvnice, nikdo další už tam nebyl. Znal ji, a protože věděl, že nemívá možnost kdy jindy cvičit, se zavíráním nespěchal. Často spolu po zavíračce povídali.…

Než ze sebe stačili vysoukat slovo, Michala se otočila na podpatku a vystřelila ze dveří ven. Karel s Alenou se na sebe mlčky podívali, moc co říct nebylo, situace byla jasná. Pomalu se oblékli, a zrovna se začali domlouvat, že se půjdou po Michale Alena podívat, když zazvonil telefon. Naléhavá práce pro Alenu, Karel musel sám. Scházel po schodech z podkroví s kanceláří, přes druhé patro, které…