Kapitola druhá
#Daare „Sejdeme se na autobusáku, nebo…?“ Myslela jsem, že budu vyděšenější, nervóznější… Ale těšila jsem se. Na něj, na sebe, na další překročení vlastního stínu. „Vyzvednu si tě…“ Na tváři mám úsměv. -Vyzvednu si tě...- Na to mysli, až tě bude bolet zadek – a jen on ví, co ještě... „Svlékni se.“ Konečně! Hra začíná. Silonky a šaty – dobré. Ale overal, abych se proměnila v tu správnou…