Byla to jedna z těch teplých letních nocí, kdy se vzduch nehýbe a kůže je po sprše pořád trochu vlhká. Byla jsem sama na dovolené…potřebovala jsem si vyčistit hlavu, utéct od každodenního shonu, lidí, povinností. Našla jsem malý penzionek na kraji Šumavy, takový, kde je slyšet jen cvrčky a šustění stromů. Stála jsem na balkoně, jen v lehkém županu, a držela skleničku bílého vína. Slunce zapadalo…

Virtuální služby dělám už pět let. Začalo to úplně nevinně…spíš jako zvědavost. Bavilo mě pozorovat, co lidi vzrušuje, jak mluví, co chtějí. Ze začátku jsem byla opatrná, držela si odstup, ale rychle jsem zjistila, že mě ten svět přitahuje víc, než jsem čekala. Nešlo jen o sex. Šlo o napětí, hraní si, flirt, pomalé odhalování… a hlavně o to, že i já si to můžu užít. Postupem času jsem se naučila…

Rozhodla jsem se, že vypadnu. Sama. Potřebovala jsem vypnout hlavu, přestat řešit všechno a všechny, odpojit se. Zabalila jsem stan, spacák, zápisník, pár knížek a odjela k jezeru, kde to vždycky vonělo borovicemi, a voda byla čistá jako zrcadlo. První den jsem jen seděla na břehu, poslouchala ticho a pila kávu z plechového hrnku. A pak jsem ho uviděla. Byl sám. O kus dál, u svého stanu. Vysoký,…

Byl nade mnou. Jeho tělo mě tlačilo do prostěradel, a já pod ním napínala záda, toužící po každém doteku, po každém milimetru jeho kůže. Byl tvrdý a horký, jeho stehna se mi třela o vnitřní stranu stehen, a když mě líbal na břicho, jazykem se dotýkal citlivé pokožky jako by mě ochutnával kousek po kousku. Cítila jsem jeho dech, jak mi zalézá pod kalhotky. Jeho prsty je pomalu stahovaly dolů,…

Nikdy jsem nebyla typ, co ztrácí hlavu kvůli neznámému muži. Ale ten večer, když se náš pohled setkal přes barový pult, něco ve mně vzplálo. Měl oči jako temná káva a úsměv, který nebyl jen úsměv… byl to příslib. Sledovala jsem ho koutkem oka. Jak míchal sklenici s whisky, jak se mu napjaly šlachy na předloktí. Nepotřebovala jsem slova. Jen krátký pohled a tiché gesto hlavou stačilo. O pár minut…

Nikdy by mě nenapadlo, že obyčejná návštěva knihovny se promění v něco tak vzrušujícího. Byla jsem tam kvůli práci, potřebovala jsem najít staré texty, když jsem si všimla, že nejsem sama. V rohu místnosti stál muž. Tichý, elegantní, s knížkou v ruce a pohledem, který se zdál znát všechny mé myšlenky. Přistoupil ke mně a jemně se zeptal, zda potřebuji pomoc. Jeho hlas byl hluboký a lákavý, skoro…

Nikdy nezapomenu ten den, kdy jsem nastoupila do vlaku a uvědomila si, že tohle nebude obyčejná cesta. Bylo ráno, venku lehce poprchávalo, a já seděla u okna, ztracená ve svých myšlenkách. Vedle mě si sedl muž. Měl klidný výraz, tmavé oči, které mě upřeně pozorovaly, ale nebyly zvědavé… spíš jakoby chtěl něco říct, ale váhal. Po chvíli mi podal knihu, kterou jsem upustila. „Děkuji,“ řekla jsem…

Pátek večer. V celé firmě ticho. Většina lidí už dávno zmizela, ale ty jsi ještě seděla u počítače, dodělávala poslední výkazy. Vysoké podpatky jsi dávno vyzula, nohy stočené pod židlí, halenka lehce rozepnutá. Klimatizace hučela a z monitoru svítilo bílé světlo do temna místnosti. Nečekala jsi, že se dveře otevřou. Vešel on…tvůj šéf. Košile rozepnutá u krku, sako přes rameno, ve tváři únava i…