Sicílie část 2
Byla přede mnou. Roztáhla nohy podle rozkazu, ruce podél těla, záda napnutá. Cítil jsem její nervozitu, ale taky touhu — šířila se z ní jako vůně. Měla oči zavřené, ale v každém svalu jejího těla bylo vidět, jak moc chce, abych ji vedl. „Necháš se dnes zlomit?“ zeptal jsem se jí tiše do ucha, zatímco jsem jí dlaní sjel po boku až ke stehnu. „Ano…“ „Jak mi budeš říkat?“ „Pane.“ To slovo z…