Jarní déšť
Sedím v křesle, zabalená do dlouhého chlupatého svetru, nohy mám složené a o kolena si opírám obličej. Dívám se skrze okno na deštěm zahalenou krajinu, stmívá se. V rohu místnosti svítí malá lampička jen tak silně, aby byla vidět pouze silueta mého těla. Přistoupíš ke mně a políbíš mě do vlasů, zavrním, otočím hlavu k tobě, políbíš mě na ústa a rukou zajedeš pod svetr, abys pohladil mé prso pas a…