Cesta zpátky z dovolené byla dlouhá, ale příjemná. Seděl jsem vedle ní, která si občas lehce hrála s mými prsty a koukala z okna, zatímco venku pomalu zapadalo slunce. Malý usínal tiše na zadním sedadle, unavený z celého dne plného dobrodružství. Když jsme dorazili k domovu, zastavili jsme u bytu jejích kamarádek. Vystoupila, lehce se usmála a řekla: „Tak, tady vás necháme, holky. Díky za…

Na tu dovolenou jsme se těšili týdny. Potřebovali jsme vypnout — já, moje přítelkyně a dvě její nejbližší kamarádky, Denisa a Bára. Obě ženy žily spolu už nějaký čas jako pár. Byly otevřené, uvolněné, s nevtíravou sebejistotou, která přirozeně přitahovala pozornost. Když přítelkyně navrhla, že pojedeme všichni do Chorvatska, nadšeně jsem souhlasil. Tušil jsem, že nás čeká výjimečný čas. Ale…

Byl to jeden z těch krásně obyčejných dnů, které ve skutečnosti zůstávají nejdéle v paměti. Strávili jsme ho všichni tři . Dopoledne na hřišti, odpoledne v parku, večer jsme stavěli bunkr z dek a polštářů přímo uprostřed obýváku. Malý měl radost, smál se tak hlasitě, až nás rozesmíval taky. A i když jsem nebyl jeho otec, cítil jsem se součástí. Jejich součástí. Později, když slunce zapadlo, ona…

Ráno nás přivítalo teplým světlem a vůní moře. Malý ještě ospale přešlapoval mezi námi, zatímco Denisa s Bárou připravovaly snídani a já s přítelkyní jsme si v tichosti vyměnili pohledy plné pochopení. „Dnes večer můžeš být zase s nimi,“ řekla tiše přítelkyně, „pokud budou chtít. Ale… bude to naposled. Pak budeš už jen můj.“ Její hlas byl klidný, pevný a plný něhy. Denisa se usmála, Bára…

Po celém týdnu práce na cestách jsem konečně dorazil k nim domů. Už na chodbě jsem cítil ten klid, který mě tady vždycky obklopil – a taky tu jemnou očekávací energii, kterou jsem v ní viděl už v okamžiku, kdy otevřela dveře. Její malý se rozběhl ke mně, jako by mě neviděl věky, i když to byla jen několik dnů. Objal mě pevně, s úsměvem, který mi rozzářil celý den. Ona stála opodál, v lehkém…

Bylo něco po druhé odpoledne, když se ozval zvonek to její máma přišla vrátit malého domů. Tak šla ke dveřím otevřít ozvalo se klapnutí dveří a do bytu vběhl její malý. Batůžek na zádech, rozesmátý obličej a rozcuchané vlásky. Její výraz se změnil ve vteřině – něha, radost, něco, co z ní vyzařovalo zcela jinak než v předešlé noci. „Mami!“ vyhrkl a skočil jí kolem krku. Přitiskla si ho k sobě,…

Bylo krátce po poledni. Vůně kávy se ještě nesla bytem a ona stála u kuchyňské linky jen v mé košili, která jí sahala sotva pod zadeček. Vlasy měla rozcuchané po ránu, nohy bosé, ale působila ještě víc přitažlivě než večer předtím. Lehce se nahnula pro hrnek a já zůstal stát ve dveřích, fascinovaný tím, jak se látka na jejích bocích napnula. Otočila se ke mně s hravým pohledem a úsměvem, který…

Ráno mě probudilo tiché světlo pronikající přes závěsy. Všechno kolem bylo klidné – vzduch byl ještě teplý a trochu nasáklý zbytkem vůní z předešlé noci. Ležel jsem na zádech, polospící, a vnímal, jak se pod peřinou něco jemně pohybuje. Otevřel jsem oči právě ve chvíli, kdy jsem ucítil, jak se její dech dotýká mé kůže – hluboko dole, v místě, kde se noc předtím naplnila touhou. Neřekl jsem ani…

Ten večer začal úplně obyčejně, ale už od prvního okamžiku jsem věděl, že bude jiný. Moje nová přítelkyně, nádherná blondýnka s jemnou pletí a neuvěřitelně modrýma očima, poprvé nechala dítě na hlídání a celý byt byl najednou jen náš. Vzduch byl nasycený něčím zvláštním — touhou, napětím a neklidem, který se mísil s očekáváním. Bylo to jako kdyby celé místo dýchalo spolu s námi, připravené být…