Kristýna se pomalu zvedla z mého klína a podívala se na Elišku. V jejich očích byla tichá domluva, důvěra, touha… a smělost. Eliška mě lehce zatlačila zpět do pohovky a Kristýna se mezitím postavila, aby si mohla svléknout poslední kousek látky, který jí ještě zůstal – krajkové kalhotky. Pomalu si je stáhla dolů, boky se jí při tom vlnily jako v tanci. Zůstal jsem beze slov. Její tělo bylo jako…

Hlasitá hudba mi bušila v hrudi stejně silně jako adrenalin. Vzduch byl hustý, nasáklý parfémem, potem a elektrickým očekáváním. Stál jsem opřený o bar a usrkával drink, když jsem je uviděl. Kristýna – vysoká, štíhlá blondýnka, v těsných černých šatech, které zvýrazňovaly každý pohyb jejích boků – tančila bez zábran, jako by celý svět zmizel. Vedle ní se vlnila Eliška – její kamarádka, o něco…

Poznal jsem ji náhodou. Kamarád mě vytáhl na malý letní festival za městem – jeden z těch, kde se pije točený cider, hraje kytara na louce a večer se rozsvítí tisíce světýlek. Seděla opodál, bosá, s hlavou v dlaních, a na klíně jí ležel rozepsaný sešit. Psala básně. Nebo texty. Netušil jsem, že ještě existují takoví lidé. Začali jsme mluvit. Překvapilo mě, jak vyspěle myslí. Její pohled byl…