Pátá povídka - Pot
Večer začal tiše. Tlumené světlo lampy, zatažené závěsy, hudba sotva slyšitelná, jako ozvěna našich myšlenek. Seděla jsem na okraji postele, nohy pokrčené pod sebou, tričko sklouznuté z ramene. Vlasy jsem měla rozpuštěné a trochu rozcuchané. Místnost voněla chtíčem. Ty ses posadil vedle mě. Nepromluvil jsi hned. Jen ses na mě díval tím pohledem, který mě nutí zapomenout, kde končí moje…