Uprostřed rozlehlé dřevem obložené místnosti stojí těžký akademický stůl z tmavého dubového dřeva... ...oknem na něj dopadají večerní sluneční paprsky. Místnost prostupuje letní bouřkové dusno, u pootevřeného okna se zaprášený těžký závěs ani nepohne, venku nezafouká, nikde se ani lísteček nezachvěje. Za stolem sedíš Ty, mladá tmavooká asistentka, opravuješ testy svých studentů ...v tom…

Vstávám před pátou, rychlá ranní hygiena, dát vařit čaj, rychle na sebe hodit něco pohodlného, do košíku naskládat potřeby na ranní piknik, čaj přelít do termosky aby i za hodinu byl teplý a můžu vyrazit. Sedám do auta ještě za tmy a cesta i přes ranní provoz lidí spěchajících do zaměstnání ubíhá celkem rychle. Přesně ve čtvrt stojím na smluveném místě pod zvířetníkem a vyhlížím tě v podchodu.…

V rádiu právě signál ohlásil třináctou hodinu. Čas, kdy se v zaměstnání začínají slavit různé svátky, narozeniny a další různé příležitosti. Dnes je to můj čas, čas mých narozenin. Vše je v zasedací místnosti již připravené tak, jak je tady zvykem. Ovšem, jsem i přes dobrou náladu značně nervózní. V poslední době tyhle oslavy hodně upadly a úderem páté hodiny odpolední se každý pomalu vytrácí…