Grupáč v kempu - soutěžní

Blížila se letní sezóna a já se již tradičně chystal do Chorvatska. Dříve jsem nechápal lidi, co jezdí rok co rok na stejná místa, postupem času jsem začal jezdit na více dovolených, přičemž alespoň jedna musí být do neznámé destinace. Nicméně naturistický kemp se stal stálicí v mých cestách.
Vyměknul jsem, vždy jsem to jezdil sám a vždy na motorce, ale bolest pozadí po takové cestě kazila dojem z dovolené ještě několik dní a tak jsem sáhnul po autě, což znamenalo vyšší náklady na dálnice, na benzín, ale zároveň se mnohanásobně navýšil zavazadlový prostor a počet míst.
Vznikl nápad na spolujízdu, tedy v ideálním případě krásné, mladé, nezadané a promiskuitní holčiny. Zadal jsem tedy nabídku na server se spolujízdami a zároveň na jednu skupinu na sociální síti, na takovou cestovatelskou seznamku. Hned první zpráva vypadala dosti slibně, parta čtyř mladých lidí, přesněji jeden kluk a tři holky, chtějí vyrazit k moři. Vyměnili jsme si pár vět, dohodli se na místě, kde je naberu a bylo.
Nastal onen den, vyměnili jsme si ještě pár zpráv, abychom se ujistili, že je vše dle plánu, hodil jsem do auta stan a nějaké další věci a vyrazil jsem směr Rakousko. U vlakového nádraží v Břeclavi jsem byl tak akorát, stihnul jsem zaparkovat, přijít na nástupiště a vlak zrovínka zastavoval. Zajímalo mě, zda to není celé nějaký vtípek, jestli opravdu platí všechno dle dohody. A platilo, ze třetího vagonu vystoupil chlápek dosti podobný fotce a pomáhal z vlaku dalším třem holkám. Šel jsem k nim, i oni mě poznali. Pozdravili jsme se, objali a vyrazili směrem k autu. Holky si ještě koupily snídani, všichni jsme se usadili a vyrazili na cestu.
Bylo domluvené, že všichni budeme ubytovaní ve stejném kempu, že budeme jedna veliká partie. Ještě jsme ani nestihli opustit republiku a spolucestující byli zvědaví, co že jedu tak daleko sám. Cestuji sám často, popravdě si myslím, že je to nejlepší, člověk si jde kam chce, zajede kam chce, prostě naprostá svoboda bez omezování. Logicky následovala otázka, jestli jsem singl. Přiznal jsem, ale na otázku, jak dlouho, jsem jen odseknul, že dlouho. Diskuse se vcelku rychle zvrhla prvně v téma, jak dlouho kdo byl bez sexu a jaké to je a vzápětí se pokračovalo jen tím sexem.
Cestou proběhlo i seznámení. Vedle mě na sedadle smrti seděl dvacetiletý Milan, za ním jeho jednadvacetiletá přítelkyně Markéta, uprostřed devatenáctiletá Nikča a za mnou čerstvě osmnáctiletá Lucka. Já jako čtvrt století starý tak trochu fotr jsem byl nejen vůdce vozidla, ale i samozvaným vůdcem skupiny. Někdy při stoupání do Alp začaly holky mezi sebou probírat plavky, kdo jaké má. Trošičku mi zatrnulo, proč si do naturistického resortu berou plavky. Pár minut jsem je nechal a mezitím přemýšlel, jestli jim to říct už teď, aby třeba nechtěli zpět domů nebo počkat a nebo jim udělat malinké překvapení. Nebudu potvora, řeknul jsem si a snad poprvé od opuštění Česka otevřel ústa a přerušil jejich jinak zajímavé diskuse: „Vy máte s sebou plavky?“ Auto ztichlo, jen rádio bylo konečně slyšet. „Jasně, ty ne?“ řekla Lucka. „No já ne, protože jedu do naturistického kempu,“ povídám. Následovalo ticho. Dlouhé ticho. „To tam jsou jakože všichni nahatí?“ ozval se vystrašený hlásek zezadu. „Jo, jsou,“ řekl jsem velmi opatrně. „Vy jste se nedívali na net?“ dodám. „To bude hustý,“ zaradoval se Milan. V zrcátku jsem viděl ztrápené obličeje. „Hele jako samozřejmě vás klidně vysadím v jiném, normálním kempu, na druhou stranu je to příjemné, beztak vás tam nikdo nezná, je tam mrtě lidí, převážně z Německa,“ uklidňoval jsem situaci. „To musí být gangbang jako prase,“ vylezlo z nadrženého Milana. „Jakože nejmladší tam nebudeme, to je stoprocentní, ale žádný hotel Paradise s modelkami taky nečekej, nejvíc tam bude německých důchodců, pak nějaké rodiny s malými dětmi,“ objasnil jsem situaci. Milana jsem kapku zklamal. Holky si něco šeptaly. „Nikdy jste se neopalovaly nahoře bez?“ ptám se tam dozadu. Kromě Lucky zkušenost měly. „Tak jako teoreticky můžete mít třeba dolní díl, možná se na vás někdo bude dívat zaskočeně, ale nevyhodí vás z kempu. Ale opravdu to je v klidu, budou tak všichni. A do obchodů, restaurací a tak se stejně chodí v šatech, jakože nemusíte hodit nahaté, není to povinné, jen by spíš bylo divné slunit se v kompletních plavkách. Zase když si vezmeš, kolik toho zakrývá spodní díl plavek, kdy je minimálně polovina zadku holá, tak to už máš potom jedno, ne?“ znovu objasňuji situaci. Šeptání pokračovalo. Všichni byli zaskočení, já byl lehce zklamaný. Těšil jsem se, jak zakalíme a ono to vypadalo, že se trhneme a já budu v kempu opět sám. Před námi několik set kilometrů, dost času na rozmyšlení. Uběhlo pár minut a Milan se začal vyptávat: „No ale to ti jakože furt stojí, když vidíš nahé holky, ne?“ „Jakože dřív, když jsem se svléknul, tak se postavil, ale teď už ne. A hlavně, to jakože není mnohahodinová erekce, když k ničemu nedojde, třeba po čtvrt hodině mi zase klesnul. Nicméně i kdyby ses tam procházel s ptákem připraveným do akce, nikdo ti nic neřekne,“ řeknu. „A to tam spolu jakože šoustají?“ pobavila všechny svou otázkou Lucka. „Jakože když jsou nazí, tam musí spolu píchat?“ smála se Markéta. „No, nebo ne?“ zarazila se Lucka. „V sauně spolu lidi taky neprcají,“ smála se Markét. Tím se vyvrátilo Lucčino zděšení, že se na ní za těch pár dní vystřídá půlka Německa. „Ale jako kdybys chtěla, je tam nedaleko swingers pláž a přímo v kempu za loděnicí jsou takové skály a tam se dá,“ doplňuji Markétu. „Co dá?“ zeptá se Markét. „No prcat jakože na veřejnosti a můžeš přibrat čumily, co se kolem vás sejdou,“ povídám. „Zvrácené,“ promluví po dlouhé době Nikča. Holky a i Milan se doptávali, jak to chodí a funguje, co tam všechno je a tak dále. Všichni se uvolnili a opět jsme diskutovali nad erotickými zážitky a touhami. Hlavou mi vrtala ještě jedna otázka, jednotlivci totiž potřebují k ubytování nějakou naturistickou kartu, což je podle mě největší kravina v historii naturismu. Má omezovat vstup voyerům, ale dostane ji každý, kdo zaplatí asi pětistovku každý rok, tedy dle této logiky není voyer každý, kdo není držgrešle. Na páry se nicméně toto omezení nevztahuje, tedy musíme se popárovat. Ale jak popárovat lichý počet? Milan s Markétou jsou jasní, já s jednou z holek, ale co ta druhá? Vyslovil jsem tuto úvahu nahlas. Vystrašil jsem je, hlavně Lucku, ta byla vystrašená ze všeho a pořád, alespoň mi to tak přišlo. Vybavil jsem si, že existují vztahy, kdy má jeden muž dvě ženy či jedna žena dva muže, je to i u nás v Česku, nepodvádí se navzájem, všichni tři jsou k sobě otevření, prostě pohoda, to je naše jediná naděje.
O pár hodin později přijíždíme do fronty aut před recepcí. Dodnes nechápu, že ve špičce to nemají někam vyřešené a neodbavují ve více lidech, rychleji. Zamknul jsem auto a všichni jsme se postavili do fronty na přihlášení. Pár desítek minut trvalo, než jsme se dostali k takové mladé slečně, nejspíš brigádnici. Naházeli jsme jí na pultík doklady a řekli jsme, že chceme jen jednu parcelu a že je nás pět. Platí se zde totiž parcela, nikoliv jednotlivé stany, karavany nebo auta. Parcely jsou obří, zaparkujete tam karavan velikosti minibusu, tedy dva stany a jedno auto naprosto s rezervou. Slečna se dožadovala INF kartiček. Já ji u sebe měl, ale ostatní ne, tudíž jsem se rozhodl ji nepřiznávat a tvrdit, že jsme páry. Spočítala nás a nějak jí to neštymovalo. Milan se s Markét objali. A kolem mě se obtočily zbylé holky. Přemýšlel jsem, zda říct, že jedna z nich je jen kamarádka, vložila se do toho ale Nikča, která spustila naprosto plynulou němčinou a později mi přeložila, že vyzkoušela variantu chlapa, co má dvě rovnocenné partnerky. Následovala potíž, jak to vysvětlit systému, dokonce ani skupiny nebylo možné zadávat. Nakonec popárovala Milana s Markét, mě s Nikčou a Lucka byla papírově naše dcerka, to prostě nevymyslíš.
Skoro jsme se dohádali při hledání kempovacího místa. Všichni nadšeně okukovali kolem kempující a kolemjdoucí. S Milanem jsme se pustili do stavby stanů, holky nabíraly odvahu se obnažit. Po očku jsme je pozorovaly a bavilo nás to. Svléknul jsem se jako první už během stavby stanu, přeci jen jsem byl nejotřelejší, nejzvyklejší a největší exhibicionista. Milan zůstal v kraťasech. Jeho stan už skoro stál, já kapičku bojoval, měl jsem úplně nový a ani jsem si ho doma nevyzkoušel. Markéta si svlékla šaty a do jejich stanu začala nosit věci. Měla taková krajkovaná bílá tanga, podle mě si buď měla nechat šaty, obléknout spodní díl plavek nebo být nahá, takto to bylo dost trapné. Nikča si sundala tričko a byla v podprsence a sukni a Lucka zůstala oblečená tak jak jela. Stan jsem během chvíle dostavil i já. Krámy z auta byly ve stanech. Vypadalo to lehce komicky, já měl stan jen a pouze pro sebe a oni se tísnili čtyři ve stanu pro tři. Vyrazili jsme na nákup do místní sámošky. Tedy znovu se obléknout, nakoupit a opět se svléknout, takový běžný nakupovací rituál. To se už svlékaly úplně i holky, byť zatím jen ve stanu. První naturistické zkušenosti doprovázeli spoustou smíchu a rachotu. Nejbližšímu okolí jsme se nezamlouvali, rodiče s dětmi nás propíchávali, že jim jisto jistě budeme budit děti a senioři zase, že jim budeme narušovat jejich siesty. Zároveň se ale tato skupina neměla ráda navzájem, protože děcka dělala binec celý den a důchodci hlasitě klábosili až do noci. Prostě ideální dovolená. No a kdo spal někdy ve stanu tak ví, že hluková izolace je záporná, jinak řečeno stan se chová jako membrána v mikrofonu a zvuky z okolí ještě zesiluje, místo aby je tišil, tedy to pak i takové drobné mazlení slyší lidé v okolí desíti metrů, natož takovou sodomu gomoru, jaký jisto jistě okolí očekávalo.
Po přípravě časově srovnatelné s líčením na svatbu byly holky připraveny jít k vodě. Byly řádně namazané, nahé, jen Lucka si ponechala spodní díl plavek a prsa si stále nedůvěřivě skrývala. Cesta k vodě byla poměrně dlouhá, holky pochopily, že skrývat se je trapnější, než se odhalit, vzbuzovaly tak totiž ještě větší pozornost. Ten večer jsme strávili u vody, párkrát jsme si zaplavali a pláž se vylidnila. Cestou ke stanu jsme potkávali samé oděné lidi, byť teplota byla stále vysoko. Je to komické, po celodenním nahocení jdou ubytování pařit do barů a restaurací v oblečení. My ale byli unavení a ještě jsme neměli definitivní spící pořádek, přeci jen 4 lidi ve stanu pro tři, to by byla asi zajímavá noc.
Nejmladší návštěvníci kempu již šli spát, já byl ve stanu a chystal se do sprchy. Neustálé chichotání ze stanu vzdáleného jen asi dva metry ode mě provokovalo mou představivost. Vylezl jsem a přišel k jejich stanu. Klepat jaksi nebylo na co, tak jsem promluvil. Odpovědi jsem se nedočkal ani při druhém hlasitějším dotazu, opatrně jsem otevřel stan a nakouknul. Uprostřed stanu ležela láhev od tvrdého a oni leželi na sobě jako by stavěli pyramidu z lidí. Nazí, posilnění alkoholem a nadržení. Nepíchali, jen tam tak blbli. Pozvali mě dál. Opatrně jsem se vměstnal, abych žádnou nezalehl nebo jí nijak jinak neublížil. I Lucka odbourala veškerý stud. Bylo to příjemné. Tělo na tělo, přirození na přirození, nikdo nevěděl, čí je čí ruka a která ruka sahá na koho. Nahlas jsem se smál a úplně jsem zapomněl na zesilovací vlastnosti stanu. Propadnul jsem se na dno. Dvě holky byly na mě. Slyšel jsem Milana. Cítil jsem ruku na ptákovi. Rozpoznal jsem malou neochlupenou ručku, to bude holka. Byl jsem rád, že je to holka. A bylo mi jedno která, všechny byly krásné. Milan se začal líbat. Otočil jsem se a Nikča měla hlavu nejblíž k té mé, i my jsme se líbali. To asi bude Lucčina ruka, vlastně už pusa. Přitulil jsem se snad k Nikči. Zadkem se o mě třela Markéta. Chlupy, měl jsem na sobě Milanovu nohu. To se zrovínka snažil proniknout do Markéty a zvolil takovou zvláštní polohu. Nikča se otočila a střídavě mi ho kouřila s Luckou. Já ji chtěl lízat, ve stanu bylo strašné dusno a za moc to nestálo, na druhou stranu byla krásně mokrá. Milan přirážel do Markéty a ta pulzy přenášela na mé tělo, které se vlnilo v jejich přírazech. Markéta nasedla na koníčka. Já se malinko od nich odsunul, abych měl místo na svou vlastní jezdkyni. Do sedla naskočila Nika. Lucka se líbala s Nikčou. Dával jsem jí zabrat a skákaly jí nejen prsa, ale i vše ostatní, proto se Lucinka přesunula ke mně a líbala se se mnou. Nikča se s ní zároveň hrála. Milan s Markétou mě překvapili, myslel jsem, že jsou zde hlavně sami pro sebe, ale holky se přehodily. Byl to zážitek. Nikča byla užší, za to Markét zkušenější a ráznější. Lucie se začala prstit. Měl jsem pocit, že jí chybí společnost. Mít dvě holky je prostě obrovská odpovědnost. Nikola postříkala Milanového ptáka. Lucka se velmi rychle přesunula přes mě a Markétu k němu a začala mu kouřil péro postříkané Nikčinou šťávičkou. Bylo to vzrušující, ztuhnul mi ještě víc. Lehla si vedle mě, on ho do ní bezmyšlenkovitě vrazil. S luckou jsme se na sebe culili. Byla mladičká, děsně roztomilá drobná blondýnka, prostě úplně můj typ. Markéta na mě zatím řádila. Už to na mě šlo. Sesadil jsem Markétu, chtěl jsem totiž ještě vyzkoušet Lucčinu dírku. Nikola začala Markétu lízat a zároveň mi ho rukou dráždit. „Půjč mi ji taky,“ poprosil jsem Milana. Neochotně, ale půjčil mi ji. Položil jsem ji na bříško a zezadu do ní zajel. Měl jsem už dost, byla uzounká, perfektně mi ho obepnula. Netrvalo to dlouho a začal jsem ji napouštět. Milan zatím dohonil a postříkal nás všechny.
Holky vytáhly kapesníčky a všichni jsme se tak nějak utírali. Otevřeli jsme stan a tam stál strážce kempu. Bylo naprosto zřejmé, co se dělo, zvlášť, když jako první vyběhla napuštěná Lucka s kapesníčkem mezi nohama a pádila do sprchy. Ta, která kalhotky odložila jako poslední, tichá nejstydlivější voda byla teď za nejvíc. Pár domorodců nás vraždilo pohledy, pár kolemjdoucích mužů nám závidělo. Do obhajoby se pustila Nikola. A k mému překvapení to nebyla řeč plná omluv a slibů, že nikdy více, ale nahodila docela rázný tón a řekla mu něco ve stylu, že kde jinde bychom jakože měli prcat a co máme dělat, když máme jen a pouze stan. No na moc odporu se nezmohl, chvíli diskutoval, ale pak jen odsekl, ať dodržujeme noční klid a zmizel.
Byla to nejdivočejší akce, co jsem do té doby prožil. Milan s Markétou nakonec spali sami a já s holkami. Tuto dovolenou jsme si vážně užili a to nejen po večerech. Příští rok opět a jen doufám, že už nebudu za opravdového fotra.