TEN NEJ DÁREK K NAROZENINÁM!

Kája stála před otevřenou skříní a přemýšlela. Dobře si pamatovala slova ze SMS zprávy svého přítele Petra:

Obleč se vyzývavě, ale na první pohled to nesmí být vidět! 18:00

Takže něco jako chytrá horákyně, přemítala. Myšlenky na to, jak splnit tuto část úkolu, se ji hlavou honily od rána, kdy dostala první smsku. Již týden věděla, že si na páteční večer nemá nic domlouvat. Právě před týdnem s Petrem slavila své narozeniny. V průběhu večeře ve vyhlášené pražské restauraci se Petr kromě nádherné kytice růží, jejího oblíbeného parfému a luxusního balení spodního prádla, vytasil navíc se zalepenou obálkou. Zájezd? To snad ne…možná voucher na nákup nějakého oblečení? Nebo že by nějaký atraktivní zážitek? Přes velkou radost ze všech dárku jako první roztrhla obálku.

Příští pátek večer si nic nedomlouvej. Hlídání je zajištěno. Čekej další pokyny!

Nic víc. Jen na bílé kartičce z tuhého kartonu natištěné tyto tři krátké věty. Kája marně vyzvídala na Petrovi o co se jedná. Neřekl ani slovo. Logicky. Bylo to překvapení a u těch se nic prozradit nesmí. Pouze ji naznačil, aby mu plně důvěřovala a pokud by byl nějaký pokyn vybočující z jejích norem a nechtěla jej plnit, NE znamená vždycky NE. Tím ji sice lehce uklidnil, nicméně zvědavost v ní plála intenzitou požáru Národního divadla.

Týden utekl neskutečně rychle. Kája ho měla hektický, starost o malou a k tomu termín na odevzdání překladu ji prakticky neumožňovaly nad avizovaným pátečním večerem přemýšlet. V pátek ráno, když Petr odjel s malou k babičce, si u kávy konečně oddechla. Z relaxace ji vytrhlo pípnutí zprávy od Petra. Přečetla si ji a okamžitě začala přemýšlet, jak první pokyn splnit.

Po celém dni, který měla opravdu jen pro sebe, se navečer cítila konečně trochu odpočatá. Měla čas si začít představovat, co ji večer čeká. Přestože Petra znala dobře, netušila vůbec nic. Jen věděla, že ji tato hra začíná zajímat čím dál víc a těšila se jak malé dítě na Vánoce. Po páté hodině se zašla osprchovat a obzvláštní péči věnovala odstranění chloupků ze všech míst, kde by to nebylo úplně žádoucí. Přeci jen, co kdyby…

Před skříní stála zcela nahá, a přestože již měla celkem jasno o skladbě svého večerního outfitu, přemítala nad barevnou kombinací. Jako spodní prádlo se rozhodla právě pro dárek od přítele – černá lehce průhledná podprsenka a miniaturní průhledná tanga stejné barvy budou totiž skvěle korespondovat s černými samodržícími punčochami. Když vyzývavě, tak vyzývavě. Pomalu se oblékala před velkým zrcadlem. Natáhla kalhotky, vklouzla do podprsenky a zapnula malé háčky na zádech. Postupně natáhla obě punčochy. Z chodby si donesla připravené černé kozačky s červeným proužkem. Vklouzla do nich svými drobnými nožkami a pohlédla do zrcadla. No, jestli tohle není vyzývavé, tak fakt nevím, řekla si při pohledu na krásnou zkušenou ženu, které by těžko kdo hádal čtyřicet let a tři děti.

Druhou část úkolu měla také rozmyšlenu. Dlouhý plášť, oblečený v podstatě na holé tělo zakryté jen miniaturním spodním prádlem a punčochami, perfektně plnil požadavek nenápadnosti na první pohled. Bylo za pět minut šest, když se dolíčila a doladila již před ím zcela perfektní účes.

Přesně v 18:00 ji pípla SMS zpráva od Petra.

Běž ihned do auta a čekej na další pokyny!

V 18:05 přesně, sotva na zadní sedačku odložila kabelku a dosedla do svého vozu, ji opět pípla smska. Rychle na ni pohlédla, ale překvapeně zjistila, ze není od Petra, ale z neznámého čísla. Asi nějaká reklama, řekla si a chtěla mobil odložit, ale na displeji zahlédla začátek zprávy a tam na první pohled nějaká ne úplně smysluplná čísla. Zprávu raději otevřela.

50°7'9.196" N, 14°42'3.603" E

Souřadnice, došlo ji vzápětí. Sakra, je to nějaký omyl nebo to souvisí s Petrovou rafinovaností? Nebyla si jistá, proto raději na displeji své navigace naťukala oba údaje a s napětím sledovala, kam že ji to případná adresa bude navigovat. Pokud to bude někde v horoucích peklech, je jasné, že to s Petrovou hrou nesouvisí. Pokud to bude v Praze, kdo ví.

23 km, 24 min. Ani Praha, ani horoucí peklo. Malá obec za Prahou směrem na Hradec Králové. Rozhodla se okamžitě. Nastartovala, zařadila a vyrazila.

Cestou volala Petrovi. Nezvedal to. Přesně jak čekala.

Krátce po půl sedmé sjela z dálnice a odbočila do nedaleké obce, jejíž název znala, ale nikdy tady nebyla. Monotónní ženský hlas ji ještě párkrát nasměroval a po chvíli již uslyšela jen známé Jste v cíli. Zastavila před branou moderního rodinného domu a nevěděla, co dál. V té chvíli se začala brána neslyšně otevírat…

Vjet dovnitř nebo ne? Ještě jednou učinila marný pokus zavolat Petrovi a pak se srdcem v krku vjela pomalu dovnitř. Brána se za ní ihned neslyšně zavřela. Doufala, že zde uvidí Petrovou auto, ale čtyři parkovací místa zela prázdnotou. Zaparkovala pod krytým přístřeškem vedle domu a vystoupila. Podle světel na zdi, která se automaticky rozsvítila při jejím příjezdu, vytušila, že vchod do domu by se mohl nalézat v zadní části domu. Podél stěny vedl chodník a když se stočil doprava za dům, uviděla Kája vchodové dveře. Zaťukám a uvidím, dodala si odvahy.

Dveře byly pootevřené. V místnosti za nimi svítilo nějaké malé světlo. Opatrně pootevřela a nakoukla dovnitř. Vypadalo to, že se jedná o recepci. Vstoupila. Před ní stál recepční pult osvětlený malou lampičkou, prázdná židle, na zdi viselo nějaké 3D logo. Nikde nikdo.

Z místnosti vedly dvoje dveře. Jedny byly za recepčním pultem a vypadalo to na nějaké provozní zázemí. Petra se rozhodla zkusit otevřít druhé dveře.

Vstoupila do tmavé chodby. V momentě, kdy vytahovala mobil, aby si posvítila, se na chodbě rozsvítilo světlo. Prvotní úlek vystřídala úleva, když uprostřed chodby Kája zahlédla pohybové čidlo. Kromě dveří, kterými přišla, zde byly ještě čtyři další dveře. Troje označené čísly 1, 2 a 3 a jedny bez označení. Rozhodla se postupně zaťukat a vzít za kliku všech dveří ve směru průchodu chodbou. Nečekala, že by se snad někdo na zaťukání ozval, přesto vždy zaťukala, počkala a až po chvíli zmáčkla kliku. 1 – zamčeno. 2 – zamčeno. Bez označení – zamčeno. Úplně na konci chodby poslední možnost. 3 – dveře se otevřely a Kája opatrně nahlédla dovnitř. Za dveřmi byla malá chodbička s dalšími dveřmi s mléčným decentním prosklením a za nimi Kája tušila, že se zde svítí. I něco slyšela. Znovu zaťukala a po chvíli otevřela a vstoupila do velké místnosti osvětlené příjemným světlem velké stojací lampy. Místností se linula tichá relaxační hudba. V rohu místnosti byla velká rohová sedačka a před ní…masážní stůl! Kája začínala tušit…

Kromě masážního stolu zde ještě bylo v prostoru umístěné rudé křeslo, na kterém bylo něco položeno.

Píp. Kája sebou leknutím trhla a rychle pohlédla na mobil.

Mobil dej do kabelky a tu odlož. Nasaď si masku na oči tak, abys nic neviděla. Nepodváděj! Na nic se neptej a dělej to, co po Tobě bude požadováno.

Tlukot jejího srdce se opět zvýšil. Jestli byla do teď nervózní, tak představa, že nic neuvidí, ji znervóznila ještě mnohem více. Nicméně již si byla jistá, že je toto skutečně vše dílem Petra a jeho hry, a tak se již spíše její nervozita nemísila se strachem, ale s napětím a očekáváním toho, co bude následovat.

Masku si nasadila opravdu poctivě. Neviděla nic. To napětí bylo elektrizující. Nevěděla, co přijde. Ale nebála se. Naopak. Těšila se…

Absence zraku posiluje ostatní smysly. Čich, hmat a zejména sluch. To bylo to, na co se teď Kája nejvíce spoléhala. Napínala jej na maximum, ale kromě příjemné hudby neslyšela nic. Až najednou, klapnutí kliky a otvírání dveří doprovázené o kroky. Kája přemýšlela, jestli je to Petr nebo někdo jiný. Poznat to ale neměla šanci.

Tušila, že za ní někdo stojí. Ten parfém nebyl Petrův. Ale co když záměrně použil nějaký úplně jiný? Na svých bocích ucítila dotek rukou. Ruce nahmataly sponu pásku jejího pláště a rozeply ji. Pak ji pomalu plášť stáhly z ramen a ona si uvědomila, že stojí uprostřed místnosti skoro nahá, nic nevidí a možná si pohled na její tělo užívají cizí oči. Zachvěla se. Ne studem. Vzrušením…

„Otoč se“, zaslechla zvláštní hlas. Nebyl rozhodně Petrův, ale byl takový divný, umělý. Tušila, že je to hlas z nějaké aplikace pro převod psaného textu na hlasový. Takže zas nic nevěděla. Ale jedno bylo jisté. Ten hlas zněl z úplně jiného místa místnosti, než byla osoba, která ji pomohla odložit plášť. Takže jsou tu dva. Minimálně.

Otočila se o 360 stupňů.

„Ještě jednou a pomalu“, zavelel robotický hlas. Kája pokyn splnila skutečně co nejpomaleji. Chcete si mě prohlížet? Máte to mít!

„Klekni si na křeslo“, zazněl další monotónní pokyn. Kája opatrně nahmatala vedle stojící křeslo a klekla si na něj.
„Roztáhni nohy a vyšpul zadeček“, další pokyn ji už dost rajcoval. Cítila příjemné teplo v kalhotkách a bylo ji jasné, že vlhne…obzvláště ve chvíli, kdy uslyšela tiché cvaknutí foťáku na mobilu. Někdo si ji fotí, došlo ji…tak snad má tohle Petr plně pod kontrolou…NE ale nevyslovila…

Plesk! Kája zcela nečekaně ucítila štiplavé plácnutí přes odhalenou půlku vyšpuleného zadečku. Plesk! I druhá půlka nezůstala na ocet. Jestli je to Petr, ví, co se jí líbí. Jestli někdo jiný, tak to taky evidentně ví…cvak foťáku, další fotka odhaleného pozadí…

„Stáhni si kalhotky! Pomalu!“ zaznělo po třech decentních plácnutích na obě půlky. Kája neodporovala. Bylo ji v té chvíli už úplně jedno, co a kdo vidí. Chtěla, aby to pokračovalo. Jakkoli. Cvak foťáku působilo čím dál víc vzrušujícně…

Stále vkleče na křesle, plně si vědoma toho, jak svůj hezký a nyní asi i trochu rudý zadeček vystavuje neznámým pohledům, chytla oběma rukama kalhotky na bocích a začala je pomalu stahovat níž. Ne pomalu. Co nejpomaleji. Ať si to dotyční užijí. Když měla tanga stažená na stehnech, ucítila na svých půlkách nenechavé ruce. Jsou Petra? Nebo ne? Stále netušila…

Ruce hladily načervenalou pokožku a občas mimoděk se lehce dotkly i její rozpálené mušličky a přejely mezi půlkami. Vše přinášelo Káji nádherné pocity a chtěla víc. To jí ale zatím nebylo dopřáno.

„Sedni si“, přerušil hlazení hlas.

Kája, ač nerada, se poslušně posadila.

„Sundej si podprsenku a hlaď se!“

Neváhala ani vteřinu. Jednou rukou rozepla podprsenku a odhodila ji bokem. Cítila osvobozující pocit. Seděla na křesle jen v punčochách a kozačkách, cítila obrovské množství sexuální energie a laskání vlastního těla ji nikdy nečinilo krásnější pocity. Vědomí, že je objektem zájmu chtivých očí i fotoaparátu, které ona sama nevidí, ji vzrušovalo k zbláznění. Cvak. Levou rukou si hladila pravé ňadro s vzrušením zduřelou bradavkou, pravá ruka si pomalu hledala cestu níž, přes bříško, stehna až k centru rozkoše. Kája si poposedla níž, roztáhla trochu nohy, aby měla rukou snadnější přístup…a samozřejmě taky, aby měli diváci lepší výhled. Cavk.

Byla tak vzrušená, že věděla, že se udělá za chvíli. Nepřála si nic víc. Bude stačit párkrát přitlačit správně prstíky a…

„Sundej si kozačky a punčocháče. Pomalu!“

Tak to není fér, chtěla protestovat, ale rychle ji došlo, že o tohle v té hře hlavně jde. Prožít rozkoš na maximum, a tak se podvolila.

Rozepla kozačky a odhodila je stranou. Pak pomalu, jednu po druhé, srolovala obě punčochy. Když je chtěla odhodit, ucítila, jak ji je někdo vzal z ruky. Stejná ruka ji pak chytla za ruku a dovedla k lehátku.

„Lehni si“, nasměroval ji další pokyn.

Opatrně si lehla na břicho a čekala. Slyšela opět kroky. Pak ucítila, jak ji na záda, stehna, lýtka i zadeček kape příjemně teplý olej. A jak se jí začínají dotýkat ruce. Jedna, dvě, tři, čtyři…tedy jsou dva. Předpokládala, že Petr a ještě někdo jiný. Čtyřruční masáž, tak to si nechám líbit, pomyslela si a plně se oddala příjemným dotykům, které nevynechávaly žádný kousíček jejího těla. Když se jeden věnoval ztuhlé šíji a ramenům, druhý masíroval její chodidla. Když i její unavená záda dostávala svůj příděl uvolňujících hmatů, druhé ruce dovedně masírovaly její lýtka. Ruce si rozdělili také spravedlivě. Jeden levou, druhý pravou. Stejně tak vnitřní stranu stehen, to už ale Kája zase skoro kolabovala v stupňující se rozkoši. A v momentě, kdy se začaly věnovat jejímu zadečku a občas přejely po její mušličce, nepřála si nic jiného než konečně prožít orgasmus. Ale její „trápení“ ještě nemělo končit.

Už žádný pokyn nezazněl. Neměl kdo ho odeslat. Ruce ji jasně naznačily, aby se otočila. Nic jiného si nepřála. Lehla si na záda a nechala se dál laskat. Nenechavé ruce masírovaly opět šíji, chodidla, lýtka, stehna, bříško a postupně se přibližovaly k těm nejcitlivějším místům. Kája ale nechtěla jen ležet a neopětovat alespoň částečně doteky svým masérům. Její ruce hledaly až našly. Oba pánové byli nazí. A také vzrušení. Uchopila jejich tuhé penisy drobnými ručkami a lehce je začala třít a hladit. Nádherný pocit, mít v každé ruce jednoho…k tomu čtyři nenechavé ruce na svém těle, co může být hezčího…no snad jedině…

Když jí laskali ňadra, vzrušené bradavky reagovaly okamžitě. Stejně tak jakmile se maséři dostali na vnitřní stranu stehen, automaticky roztáhla nohy ještě více. Laskání se pomalu přesunulo i tam, kde si to už dobrou hodinu přála. Ucítila nenechavé prsty putující po celé své mokré štěrbince, kroužící po naběhlém klitorisu, projíždějí brázdu rozkoše a nevynechávající ani okolí zadečku, tolik citlivé na podobné dráždění. Když ucítila, jak šikovné prsty snadno vklouzly dovnitř a nahmátly její G bod, jeden jazyk rozehrál hru na její bradavce a druhý se rozkmital na jejím klitorisu. Stačila chvíle a její vzdechy se změnily v dlouhý nekontrolovatelný výkřik a Kája prožila extrémně silný a velmi dlouhý orgasmus.

Po chvíli, kdy popadala dech, ucítila jedny ruce, jak ji stahují z lehátka. Byla vláčná po předešlém zážitku a podvolila se zcela bez odporu. Ruce ji nasměrovaly tak, aby se položila břichem přes kratší stranu lehátka, roztáhly ji klepající se nohy a během vteřiny ucítila, jak do ní vjíždí naběhlý penis. Petr, došlo ji, protože tohle prostě znala. Vzal si ji rychle, prudce a tvrdě. Dělalo ji to neskutečně dobře.

Na rtech ucítila druhý penis. Lačně olízla žalud a pak jej obemkla rty. Nemusela se ani moc snažit, Petrovi přírazy způsobovaly, že jej samovolně laskala ústy, a to hodně hluboko. Stejně hluboko zajížděl její miláček a způsoboval ji tak nádhernou rozkoš stejně jako vždy po právě proběhlém orgasmu.

Oba muži to už ale nevydrželi dlouho. Ve chvíli, kdy se jí Petr zaryl nehty do boků a zrychlil frekvenci přírazů na maximum, uslyšela i zrychlené vzdechy druhého muže. Rukou ji chytil za bradu, vysunul penis, nadzvedl hlavu a proud horkého sperma zamířil na její krásná drobná ňadra. Petr se vysmekl o zlomek vteřiny později a svou mohutnou dávkou skropil její záda a obě půlky vyšpuleného zadečku. Kája měla pocit, že má sperma všude. Stékalo ji po ňadrech a líně kapalo na masážní stůl, o který byla stále opřená. Cítila i příjemné teplo na zádech a zadečku. To vědomí, že se oba muži udělali současně, bylo úžasné…

„Tak ještě jednou vše nejlepší k narozeninám, lásko“, zaznělo jí za zády Petrovým pobaveným hlasem.

Sundala si masku. Chvíli stejně neviděla nic, oči si musely přivyknout. Pak uviděla přímo před sebou penis. Zvedala hlavu výš a čekala, že uvidí tvář některého z Petrových kamarádů. Mýlila se. Tvář před sebou neznala. Starší štíhlý sympaťák se na ni usmíval krásným úsměvem.

„Rád bych se připojil s gratulací“, pronesl.

Kája se také usmála. Tak na tyhle narozeniny teda asi nikdy nezapomenu, pomyslel si a v duchu začala počítat, za jak dlouho bude mít svátek :-)