Návštěva stomatoložky

Ing. et Ing. David O. byl hoden svého jména. V představenstvu banky zastával funkci výkonného ředitele zodpovědného za investiční sektor a ve svých padesáti letech měl dost zkušeností na jednání s důležitými klienty, Věděl také, jak udržet podřízené ve správné míře napětí i zdravého soutěžení. Byl to sice protekční spratek, ovšem náležitě inteligentní, ctižádostivý i zásadový protekční spratek, kterému nechyběla správná dávka empatie. Měl výborný odhad na lidi, dokázal z nich vykřesat maximum, a to mu už léta přinášelo nejen značný zisk, ale také náležité společenské postavení. Nutno dodat, že stejně důsledný byl i k sobě, naopak manželku, mmch. svou spolužačku z ČVUT, opravdu zbožňoval a na jejich dvě děti byl hrdý.

Toho dne měl schůzku představenstva a později plánoval zajít s manželkou na oběd, aby probrali podrobnosti blížící se dovolené. Oba byli vášniví běžkaři a už se nemohli dočkat, až se přesunou do Ramsau, kde vyzkouší trasy mistrů světa z roku 1999.

Inženýr O. se ale od rána necítil ve své kůži. Byl ve výborné fyzické kondici, jeho přístup ke sportu byl znovu téměř profesionální, jeho stravovací režim příkladný. Absolvoval pravidelné preventivní prohlídky u svého praktického lékaře a závažnější zdravotní problémy se mu vyhýbaly. I on měl ovšem svou Achillovu patu, vlastně bylo jeho slabé místo na opačném konci těla. Byly to zuby. Ne snad, že by jim nevěnoval stejnou péči jako zbytku těla, ovšem genetiku zatím nelze přelstít. A ten den ho od rána bolela šestka vlevo nahoře.

Hned po příchodu do práce poprosil svou asistentku, aby zavolala jeho zubařce a jakožto akutnímu pacientovi mu domluvila termín na dnešní odpoledne. Ta mu vzápětí přišla oznámit, že MUDr. Danuše L. má dopoledne sympozium a pana inženýra může vzít až po obvyklých ordinačních hodinách, a to pouze kvůli akutní povaze jeho případu.

Houby akutní povaha případu! Již několikrát jí radil ohledně jejího investičního portfolia a nepochyboval o tom, že si paní doktorka svou laskavost vybere znovu podobným způsobem. Danuše L. byla zhruba jeho věku, ale o ní se rozhodně nedalo říct, že by byla ve skvělé kondici nebo nějak pečlivě udržovaná. Co jí znal (a to bylo už od dob středoškolských studií), vypadala podobně. Mastné vlasy neurčité barvy i délky, nezdravě vypadající pleť, poněkud křivý nos zasazený mezi malé oči. Nebyla vysloveně tlustá, prostě se jen od mládí roztékala. Make up ani parfém nepoužívala, v životě jí neviděl v ničem jiném než v bílých kalhotách a mramorově šedé blůze v pase na gumu. To byl její pracovní outfit a inženýra O. občas napadlo, kolik kousků tohoto modelu asi má? Podle odéru, který se kolem ní obvykle linul, možná jen jeden. Kalhoty dost jasně přiznávaly rosolovitou zadnici, zato bluzon neprozrazoval o horních proporcích zhola nic.

Zavolal manželce, vysvětlil jí situaci a oběd zrušil. Celý den se pak snažil soustředit na práci a z hlavy vyhnat nejen stupňující se bolest, ale i představu té smradlavé důry, jak sám pro sebe doktorku Láskovou přejmenoval. Z banky vyrazil s časovou rezervou, šel pěšky a doufal, že procházka na mrazivém vzduchu mu prospěje fyzicky i mentálně. Zubaře – a nejen tuhle megeru – prostě rád neměl.

Ordinace doktorky L. byla v posledním patře opraveného domu z první republiky. K němu byl ve vnitrobloku „přilepen“ prosklený výtah a jízda v něm s výhledem na střechy okolních domů bývala posledním příjemným zážitkem před vstupem do pekla. Doktorka si pro svou bohulibou činnosti zabrala celé patro. Původně zde byly dva prostorné byty, v současnosti vstupní hala s recepcí, malá místnost uzpůsobená na rtg pracoviště, ordinace lékařky, druhá pro dentální hygienistku, denní místnost pro zaměstnance a malá dílna, kde lékařka vyráběla korunky na míru jednotlivým pacientům. Inženýr O. tušil, že vzadu budou ještě další místnosti, ty ale nebyly pacientům přístupné.

Když zazvonil u vstupních dveří, nečekal, že se tak rychle otevřou. Málem se srazil s mladou recepční, která právě odcházela.

„Paní doktorka už Vás čeká, sestřička si Vás převezme.“

Když na něj tuhle informaci vyhrkla, sladce se usmála a zmizela ve výtahu. Ta se má, napadlo ho, už může jít odsud. Nadechl se a vkročil do jámy lvové.

Hned uviděl sestru, která vyšla z denní místnosti. Bylo jí kolem pětatřiceti, ale kvůli věčně zamračenému výrazu vypadala mnohem starší. Je naštvaná, protože tu musí být přesčas a na rozdíl od důry nepotřebuje poradit s investicemi, protože sotva vyjde s platem, pomyslel si.

„No, už na Vás čekáme! Poslední pacient byl hotový rychleji, než paní doktorka myslela a já Vám volala, jestli nemůžete přijít dřív. Jenže Vy jste nedostupný!!“

Inženýr O. si uvědomil, že při odchodu z práce přepnul telefon do režimu letadlo, aby ho cestou ani u lékaře nikdo nerušil. Rychle se sestře omluvil, ale bylo jasné, že to jí náladu nezlepšilo. Šel za ní už poněkud ztemnělou chodbou, když se najednou z ordinace ozvalo zvláštní hučení. Trochu se zarazil v chůzi, ale sestra k jeho překvapení ani nezpomalila, minula dveře a vedla ho chodbou dozadu.

„Tady už pracuje uklízečka, musíme jít do dílny,“ řekla mu, když viděla jeho tázavý pohled.

Takže to byl vysavač, ulevilo se mu, nikoliv žádný nový mučící nástroj.

V dílně byl mnohem větší nepořádek než měla lékařka v ordinaci, ale neměl čas se moc rozhlížet. Už na ně čekala s rukama v bok a vypadala stejně neatraktivně jako jindy. Teď ovšem ještě značně naštvaně.

„No kde jste?!! Sestřička se Vám snažila dovolat, ale Vy to nezvedáte! Nemáme chuť tady kvůli Vám strávit celý večer. Tak se posaďte a ukažte mi to, ať jsme všichni co nejdřív doma!“

Tenhle tón ovšem inženýr Ostrý nesnášel a rozhodně si na něj nemínil zvykat ani tady.

„Promiňte, ale i já jsem poměrně vytížený člověk. Oceňuji Vaši ochotu mě narychlo ošetřit a rád uhradím poplatek za nadstandardní péči, ale snad není nutné mě hned ve dveřích takhle pucovat jako malého kluka?! Nemohl jsem tušit, že budete mít volno dřív než v čase, na který jsem byl objednán.“

Zubařce se zablesklo v očích, rychle se podívala na sestru, ta ale sklopila pohled. Doktorka se nadechla, jako když by chtěla něco odseknout, ale nakonec jen kývla hlavou směrem k zubařskému křeslu.

Usadil se co možná nejpohodlněji, i když se mu zdálo, že tohle křeslo pohodlné být nemůže. Otevřel na paní doktorku pusu co to šlo. Přistoupila k němu a okamžitě odhalila problém.

„Máte tam zánět. Musím Vám odvrtat plombu, vyčistit kanálek, dát provizorní výplň a až se vrátíte z dovolené a všechno bude v pořádku, vyměním jí za stálou. Píchnu Vám lokální anestezii a začneme.“

A než stačil cokoliv říct, sestra jí podala injekci a ona mu jí vrazila do dásně. Bolest byla nepatrná. Pomocí držáku mu zafixovala otevřená ústa a začala pracovat. Nelze říct, že by to bylo zcela bezbolestné a inženýr O. občas sykl a trochu škubnul hlavou, když lékařka zavadila o nerv.

„Tak to, sestři, ještě připíchneme. Dejte mi tu speciální dávku!“

Inženýr O. znovu viděl, jak se k němu blíží s injekcí, ale překvapivě nezamířila k ústům, ale k ruce.

„Je to hodně citlivé, dám Vám silnější anestetikum. Kdyby se Vám chtělo spát, nebojte se, ústa jsou zafixovaná a já to mohu v klidu a pro Vás bezbolestně dokončit.“

Potom ucítil slabý vpich na předloktí a poměrně záhy se mu začaly zavírat oči. Poslední, co zahlédl před usnutím, byl potutelný úsměv doktorky L.….

….Ještě před tím, než znovu otevřel oči, těžce polkl. V ústech měl sucho a lehce ho bolelo ošetřené místo. Musí se napít. Otevřel oči a chtěl sáhnout po kelímku s vodou, ale nemohl pohnout rukou. Zamžoural pohledem kolem sebe a úlekem v něm hrklo. Zjistil, že leží na lehátku jen v rozepnuté košili, od pasu dolu zcela nahý. Lehátko se navíc změnilo na gynekologické křeslo. David měl nohy připoutané popruhy a roztažené, ruce v poloze podél těla také přivázané k bočnicím křesla. Kolem bylo přítmí, na stěnách svítily jen menší lampičky. Pokusil se zahýbat rukama, ale popruhy byly utažené pevně.

„Á, tak pan inženýr se nám už probudil“, rozřízl vzduch ostrý hlas paní doktorky.

David se otočil za zvukem a znovu užasl. Doktorka měla na sobě černé latexové body, jaké občas zahlédl v upoutávkách na BDSM porno. Teď viděl, že její povislá prsa podepřená jen kosticemi velikostí rozhodně ladí s jejím rozměrným zadkem. Stála kousek od něj a on si tak mohl zblízka prohlédnout tučná stehna v síťovaných silonkách a černé šněrovací kozačky, které vyměnila za ortopedické pantofle. Prototyp dominy, jako z reklamy na erotické zboží.

Vedle ní stála sestřička. Ta si nechala své pracovní šaty, jen odložila kalhoty, které k ním obvykle nosila. Také její dekolt jako kdyby chtěl vyskočit z výstřihu. Vypadalo to, že se vedle paní doktorky krčí a její naštvaný výraz se změnil na vystrašený.

David už trochu vstřebal situaci a pocítil obrovský vztek.

„Okamžitě mě odpoutejte, jinak toho budete opravdu litovat. Nevím, co si myslíte, ale…“

Vzduchem švihla kožená plácačka a David vzápětí ucítil ostrou bolest na pravém stehně. Sykl. Doktorka se k němu přiblížila, naklonila se a zasyčela mu do ucha:

„Odpoledne jsi mě vážně naštval. Zůstaly jsme tady kvůli Tobě po pracovní době a Ty místo pořádného poděkování začneš vykřikovat, že se k Tobě nechovám podle Tvých představ! Už dlouho jsem přemýšlela nad tím, že Ty jsi přesně ten, který tohle potřebuje. Dominantní alfa samec, který si myslí, že může o všem a všech rozhodovat. Znám tyhle typy. Tak já Ti teď, hošánku, předvedu, kdo tomu tady velí. Jsem si jistá, že se Ti to nakonec bude líbit. Jestli ne, máš u mě zdarma doživotní péči o chrup, ano?“

David v duchu pěnil, byl ale zvyklý i ve vyhrocených situacích nepropadat panice. A tahle situace rozhodně vyhrocená byla.

„Paní doktorko. Možná jste z nějakých mých reakcí chybně usoudila, že holduji tomuto druhy zábavy, ale musím Vás ujistit, že….“

Znovu rána, tentokrát nebezpečně blízko jeho mužské chlouby.

„Ty jsi to ještě nepochopil, viď?! Já se Tě teď neptám na to, co bys chtěl. Já Ti teď řeknu, co budeš dělat. Nechci Ti nijak vyhrožovat. Vím, že přemýšlíš, co všechno uděláš, až Tě odvážeme. Neuděláš nic. Znáš mě – kdo by Ti věřil historku o tom, že jsem Tě přivázala ke křeslu a nutila dělat věci, kterým ses zuby-nehty bránil? Jen by ses zesměšnil. A to si ve svém postavení nemůžeš dovolit. Takže teď budeš dělat, co budu chtít a věř mi, ještě budeš prosit, aby sis to mohl zopakovat. Je to jasné?“

David přikývl a polkl. Co jiného mu zbývalo. Racionálně vyhodnotil situaci a zjistil, že nemá jinou možnost. No, tak snad to nebude tak hrozné. Pozoroval tu tlustou důru, jak začala hladit po zadečku sestřičku. Davida napadlo, že mu asi zahrají lesbické divadlo a na něm jen bude, aby se díval. To půjde. Ano, vydrží to, nebude se toho nijak účastnit a později vymyslí, jak se té mrše pomstít.

„Abys nám do toho nekecal, dostaneš tohle.“ A s nečekanou rychlostí vrazila Davidovi do pusy roubík, který mu zapnula na hned za uchem.

Kývla na sestřičku a ta k ní pomalu přišla. Doktorka jí začala hladit po vlasech, krku a potom jí z ramen stáhla šaty tak, že na jí zůstaly viset jen jako minisukýnka. Podprsenku už neměla a David tak mohl pozorovat její pevná prsa. Jo, to jsou celkem pěkný kozy. S těmi by si uměl pohrát. Sestra se opřela zadkem o stůl a prsa na doktorku ještě více vyšpulila. Ta si s nimi začala hrát. Potěžkávala ty plné čtyřky v rukou, přejížděla přes bradavky a David si až teď všiml, že má černé gumové rukavice. Potom se k nim naklonila a jazykem jemně obkroužila každou bradavku. Sestra začala vzdychat a David cítil, že se mu do penisu hrne krev. Svůj pohled soustředil výhradně na sestřičky tělo, o dominu se snažil nezavadit pohledem. Tohle se mi bude vážně líbit, to mě nemusely přivazovat.

Doktorka se po chvíli natáhla za sestru a ze stolu vzala dva malé kolíčky spojené řetízkem. Pomalu připnula na každou bradavku jeden. Sestřička znovu potichu vzdychla a David viděl, jak jí doktorka vzala ruku a přitiskla si jí mezi nohy.

„Tak, beruško, vyzkoušíme si pana inženýra. On se rád přidá, podívej. Nebude mít sice volnou ruku, ale snad umí jazyk použít i k něčemu jinému než jen ke tlachání o finančním trhu.“

Obě se pomalu blížily ke křeslu, ke kterému byl David připoutaný. Ten se sice snažil tvářit nezúčastněně, jenže neoklamal ani sebe ani ty dvě.

Doktorka zmáčkla tlačítko na boku lehátka a to začalo sjíždět dolů. Z úrovně, kdy měl proti očím prsa se najednou David dostal do pozice, kdy při otočení hlavy zíral přesně sestře do rozkroku. Ta si totiž mezitím sundala šaty a jemu se tak naskytl pohled na její pubické ochlupení. A že bylo na co se dívat. Takhle zarostlé ohanbí viděl naposledy v porno časopise svého otce, a to už je dobrých pětatřicet let. No, mohla by se naučit používat žiletku. David měl totiž smysl pro estetiku, jak sám rád prohlašoval a pokud nebyla dáma upravená podle jeho vkusu, přišlo mu to téměř nechutné. Hlavně během orálního sexu, samozřejmě – přece se nebude nořit do nějakých chlupatých pysků.
Ale bude! O to už se doktorka Lásková postará. Spustila Davidovo křeslo ještě níž a poručila sestře, aby si obkročmo stoupla nad jeho obličej. Ta přišla ke křeslu, vyndala mu roubík a stoupla si nad Davida tak, že její obličej směřoval k jeho nohám. David tak uviděl, že je zarostlá opravdu všude a navíc ucítil, že si tedy před tímhle dobrodružstvím sprchu rozhodně nedala. Jeho penis zareagoval okamžitým povadnutím.

„Ale to se podívejme, pan inženýr je fajnovka a Tvoje chlupatá kundička mu asi nevoní?! Dej mu víc přivonět!“

Sestra mu dosedla análem přesně na nos a její ulepené chlupy Davida zašimraly na rtech. Chtěl otočit hlavu a uhnout, ale najednou ucítil na svých koulích pevný stisk.

„Jestli nechceš, abych zmáčkla o hodně víc, začni jí lízat. Hned. A dej si záležet. Chci vidět, jak Ti její šťáva teče přímo do huby!“

Zaváhal o vteřinu déle, než bylo nutné. Vzápětí mu tělem projela ostrá bolest, jak mu doktorka drtila koule v dlani.

„Lízej!“

A tak začal pracovat jazykem jak nejlépe uměl. Nejprve se špičkou dotýkal klitorisu. Zpočátku se mu zvedal žaludek, jak cítil na jazyku chlupy. Ty kolem anální dírky ho znovu zašimraly, tentokrát na nose. Postupně si ale zvykl a do práce zapojil celý jazyk, nikoliv jen špičku. Sestřička na něm začala jezdit sem a tam, takže chvilku jí lízal klitoris, v dalším okamžiku zajel do kundičky, aby nakonec zapíchl špičku jazyka do zadečku. A tak stále dokola. Její pohyby byly čím dál rychlejší a David znovu cítil, že jeho pták tvrdne.

„Dost!“

Sestra se po doktorky příkazu okamžitě zastavila.

„Teď ukaž panu inženýrovi, co mám nejradši. Buď hodná holčička a hezky pomalu ho počůrej!“

„No to ne, to já….!“

Než stačil dokončit větu, zasáhl jeho obličej teplý pramínek. Současně vnímal, že lékařčina ruka uchopila jeho penis a začala mu pomalu stahovat předkožku směrem dolů. David cítil, že reaguje téměř okamžitě, krev se mu z celého těla hrnula do jednoho místa. Když pramínek zmizel, sestřička mu znovu namáčkla svůj klitoris na spodní ret a on začal slízávat kapičky, které se zachytily na chloupcích. Nečekaně si to užíval a myslel na to, že za chvilku se udělá té důře rovnou do dlaně. Kdyby mu ho teď začala kouřit, postříkal by jí ten její kyselý úsměv. Jo, to by si zasloužila, dostat celou dávku na ksicht.

Potom se pohyb rukou zastavil. David tomu nepřikládal pozornost a dál lízal tu zarostlou kundičku. Asi si jen potřebuje chvilku odpočinout. Najednou ucítil na svém análním otvoru chladivý pocit.

„Ne!“ vykřikl, ale jeho hlas ztlumily pysky, které se mu v tu chvíli přimáčkly na pusu.

„Jen se neboj, bude se Ti to líbit, uvidíš!“ Zněl teď celkem konejšivě hlas té čarodějnice.

Pomalu mu začala prstem přejíždět přes jeho dírku, dovnitř ale nezajížděla. Občas vyjela výš až ke koulím, na kterých mu rozmazávala gel, druhou rukou znovu začala honit Davidovi trochu ochablý penis. Bylo to vlastně celkem příjemné a David se za pár chvil uklidnil. Soustředil se na lízání a celkem rychle přivedl sestřičku k orgasmu, při kterém jí z kundičky opět vyteklo spousta šťávy, na které si už vyloženě pochutnal. Sám cítil, že už brzo bude stříkat.

Nevšiml si, jestli dostala nějaký pokyn od své nadřízené, ale najednou z něj slezla a vydala se podél křesla směrem k ní. Zůstala ale stát vedle Davida, naklonila se přes jeho břicho a on dnes poprvé ucítil na svém ptáku něčí rty. Byl to opojný pocit. Dělala to opravdu dobře a David se rychle blížil k vyvrcholení.

„Joo, kuř mě, ty zarostlá děvko, za chvilku už budu a chci Ti to všechno nastříkat do pusy! Dělej, přidej!“

Sestřička ovšem místo zrychlení zastavila svou činnost a ustoupila stranou, dál od křesla.

„Co je, sakra, proč přestáváš?!“

David vztekle zvedl hlavu a podíval se směrem, kterým se dívala i ona. Zahlédl MUDr. Danuši L., kterak se vybavena obřím připínákem blíží mezi jeho nohy a lačně se usmívá.

„Panebože…“, zašeptal.