Hokej

Koukal jsem doma odpoledne na hokej o bronz. Pomalu to končilo a já se chystal do restaurace za klukama na večerní finále. Kolem 18té hodiny mi zazvonil telefon. Volala mi má Paní, která mne občas povolá pro své pobavení. Co děláš ? Uslyšel jsem z mobilu. Vysvětlil jsem jí svůj plán na večer. Pojď se dívat se mnou, zaznělo nekompromisně. Jsem doma a nechci se dívat sama. Přehodnotil jsem situaci, neboť mi zacukalo v rozkroku a nakonec je jedno, kde to finále uvidím. Hlavně nebejt sám doma - to jsem nechtěl. V 19.00 se budeš hlásit u mých dveří. S sebou vezmi láhev šampaňského. Budeš uzamčen v nerezové kleci a vezmi si s sebou tu latexovou dvojitou masku. Nic víc po tobě nechci - ahoj otroku a zavěsila. Splnil jsem její přání a v 18.59 jsem stál u dveří. Pojď dál a posaď se. Sedl jsem si na sedačku vedle své vládkyně. Usmála se na mne a řekla mi, že jsem si mněl sednout nahatý. To jsem netušil, ale splnil jsem její příkaz. Popotahala mne za klec a spokojeně se odebrala do vedlejší místnosti. Já koukal na rozhovory před zápasem a těšil se na finále. Za chvíli se vrátila v lackovaném catsuitu a kozačkách. Sedla si vedle mne a přehodila si nohu přes nohu, až to zavrzalo. Dojdi do lednice pro jednohubky a přines skleničku na šampaňské. Splnil jsem příkaz a položil je na stůl před nás. Nasedej si, zaznělo a já stál před ní. Teď budeme trénovat průběh zápasu. Viděl jsem na stolku její oblíbenou hračku -krabička s elektrodami, ale nenapadlo mne, že by se to k takové příležitosti mohlo hodit. Připnula mi elektrody na klec a prozradila její nápad. Když dostaneme gól, tak to bude probíhat takto a zmáčkla tlačítko. Zabrnělo to a já sykl. Správně - takt budeš reagovat, když dostaneme gól. A když gól dáme, tak to bude takto. Přepla potenciometr a pustila mi do klece maximální výboj. Myslel jsem, že se mi z rozkroku kouří. Křeč a impulzy byly nevydržitelné. Au, au má Paní prosím, to je moc a začal jsem se bát vítězství. Špatně, zaznělo a já si ulevil od bolesti. V tomhle případě můžeš křičet, ale jen "Gooool". Tak znovu. Zakřičel jsem Goooool a čekal, až to brnění ustane. Správně. Budeme se tedy koukat , ale nasaď si masku. Maska má zipy přes oči a ústa. Pak je ještě jedna vrstva latexu, která je jako pytlík přes spodní vrstvu a zipem se dá utěsnit tak, že je problémem dýchat. Začal zápas. Přes zipy na očích se mi ne zrovna dobře koukalo, ale šlo to. Nalej mi šampaňské, zaznělo a já tak učinil. Pro mne sklenička nebyla. Dáme si jednohubku. Vzala jednu do ruky a druhou otřela a tu svou, aby na ní pomazánka nebyla. Vložila jí do úst a začala jí kousat. Polkla a na mou umístila plivnutím zbytek z úst. Něco málo jsme takto posvačili a protože se celou třetinu nic nedělo. dokoukali jsme jí do přestávky. O pauze se Paní zvedla a řekla mi, že potřebuje čůrat. Musel jsem si kleknou před ní a zasunula mi do úst trychtýř od kanystru. Vypil jsem odhadem jedno malé pivo a dostal jsem jednohubku na zajedení. Začala druhá třetina. Během dvou vyloučení mi zatáhla zip na masce, abych prý nemohl strachy ani dýchat. Skrz zipy to sice šlo, ale velmi těžko. Těšil jsem se, až ty dvě minuty pominou. O přestávce před třetí třetinou si Paní opět "došla" na malou a vymyslela si, že bude třeba upravit ledovou plochu. Musel jsem si do uší pod masku vsunout sluchátka. Pak mi za zády spoutala ruce a klekl jsem před ní na její přání zády k obrazovce. Nasadila mi obojek a vodítko si přitáhla pod zadek. Mněl jsem její zip v rozkroku těsně před obličejem. Teď budeš upravovat kluziště, jako by jsi byl přímo v aréně. To jsem pro tebe vymyslela, aby jsi si to užil. Zapnula mi zipy na očích a v tu chvíli rozepla svůj zip v rozkroku. Přitáhla vodítko tak, by nebyla možnost oddálení a já začal upravovat jazykem kluziště. Ani nevím, kdy začala třetí třetina. Do uší se mi draly povely nějaké německé dominy, která bičovala svého otroka. Ztratil jsem pojem o čase. Do uší mi zněla němčina a úpění za zvuku biče a podpatků. Nic jsem ze zápasu neviděl, ani neslyšel. Dvakrát mne vytrhlo z upravování plochy nesnesitelné brnění mého rozkroku v kleci. Dvakrát jsem volal do její lasturky Gooool, má Paní gooool, přesně podle nácviku. Zvuk v uších ustal a já slyšel povel. Sundej si masku. Sňala mi obojek, pouta a odepla elektrody. Postav se do pozoru. Hrají hymnu. Tak snad nebudeš u hymny stát s klecí. Sundej si jí a podala mi klíček, který si před tím zasunula do kozačky. Než odekorují soupeře, máš čas se udělat. Zaryla mi nehty do bradavek, čímž mi vše usnadnila. Obleč se a vypadni. Nikdy by mne nenapadlo, že se dá takto intenzivně prožít zápas nároďáku. Hoši děkuji.