Lolitka a BDSM sex za FO - verze zdarma

Povídka obsahuje témata: BDSM, sex za peníze, mladá lolitka a muž ve středních letech, erotické hračky, hluboké kouření..

„Tak, a je to tady!“ vykřikla jsem zoufale, když jsem četla email od našeho pronajímatele. „Říkala jsem, že nám zvýší nájem,“ dodala jsem sklesle, zatímco mě zaplavovala bezmoc. Klára, moje nejlepší kamarádka a spolubydlící, přišla blíž a povzbudivě se na mě podívala. „Podívej, zvyšuje nám nájemné o dva tisíce!“ ukázala jsem jí email s třesoucí se rukou. Klára jen pokrčila rameny a s klidným hlasem řekla: „Neboj Markét, to zvládneme.“

Bydlení s Klárou mělo své výhody. Dokázala mě vždycky uklidnit a měla přirozený talent řešit problémy s nadhledem. Navíc byla vzorná spolubydlící a nikdy nezapomněla zaplatit nájem. Po maturitě jsme společně nastoupily na vysokou školu a našly si malý, ale útulný byt. Klára měla štěstí na dobře placenou brigádu, zatímco já jsem měla co dělat, abych se finančně udržela nad vodou. Po večerech jsem pracovala v butiku, skládala oblečení a obsluhovala zákazníky za minimální mzdu. Ačkoliv mě práce bavila, výplata byla mizerná.

Jednoho večera, když jsem seděla v kuchyni a přemítala nad svou bezvýchodnou situací, Klára mi podala malý papírek s adresou. „Mám pro tebe řešení,“ řekla tajemně a v jejích očích jsem zahlédla jiskřičku naděje. „Je to známý, u kterého jsem kdysi měla brigádu. Vyřešilo mi to spoustu problémů.“
Nic víc mi neprozradila, jen mě povzbudila, abych se upravila a ráno vyrazila na uvedenou adresu. Celou noc jsem nemohla spát, myšlenky mi vířily hlavou a srdce mi bušilo nejistotou i zvědavostí. Ráno jsem si oblékla své nejlepší šaty, pečlivě se upravila a s nadějí i obavami vyrazila na cestu.

Adresa se nacházela asi půl hodiny autobusem od našeho bytu, v klidné části vesnice za městem. Autobusové spoje tam nejezdily často, takže jsem musela být přesná. Po vystoupení z autobusu mě čekala ještě patnáctiminutová pěší cesta. Při každém kroku jsem cítila, jak mi srdce bije rychleji, zvědavost se mísila s nervozitou.

Konečně jsem stála před velkým rodinným domem, který vypadal impozantně a zároveň útulně. Okolí bylo neuvěřitelně tiché, jediným zvukem bylo vzdálené šumění stromů. V dálce jsem zahlédla jen jeden další menší dům, jinak nikde nikdo. Ticho mě zneklidňovalo, ale zároveň jsem cítila zvláštní klid. Dům měl cihlovou fasádu, bílá okna a krásně upravenou zahradu. Všechno bylo pečlivě udržované. Hluboce jsem se nadechla a rozhodla se zazvonit na zvonek. Melodický zvuk zvonku prolomil ticho a já stála s napětím, očekávajíc, co se stane. Mé srdce bilo zběsile a myšlenky mi vířily hlavou. Kdo mi otevře dveře? Co mě čeká za nimi? Nervozita mě pohlcovala, ale zároveň mě zvědavost táhla vpřed.

Dveře se pomalu otevřely a objevil se v nich muž ve středních letech s přívětivým úsměvem na tváři. Byl vysoký a impozantní, jeho silueta se rýsovala v rámu dveří s jistou autoritou. Oholená hlava a lehké strniště mu dodávaly výraznou, mužnou přitažlivost, zatímco jeho oči, hluboké a pronikavé, vyzařovaly klidnou sebejistotu. Působilo to na mě jako kombinace charismatického lídra a charakterního gentlemana. „Dobrý den,“ pozdravila jsem nejistě. „Jsem tady na doporučení od Kláry.“

Když se usmál, jeho úsměv byl zároveň přívětivý a autoritativní, jako by se snadno uměl přizpůsobit každé situaci, ale nikdy neztrácel svou přirozenou dominanci. „Pojď dál, Markéta, že?“ řekl s hlasem, který zněl klidně a vyrovnaně, ale zároveň v něm bylo cosi, co vzbuzovalo respekt. „Čekal jsem tě. Klára mi o tobě hodně vyprávěla.“ Jeho přítomnost byla fascinující – vyzařoval energii úspěšného podnikatele, který je zvyklý mít vše pod kontrolou, ale zároveň se zdál být ochotný naslouchat a pomoci. Vstoupila jsem do prostorné haly, kde mě okamžitě zaujala atmosféra domu, který byl moderní, ale s nádechem osobního vkusu. Každý detail, od elegantních nábytku po vkusné dekorace, naznačoval, že tu žije muž, který má nejen vysoké nároky na svůj pracovní život, ale i na své osobní prostory. „Posaď se, prosím,“ řekl, ukazujíc na pohodlnou sedačku v obývacím pokoji, kde jsem se usadila s očekáváním a nervozitou. „Mé jméno je Marek,“ představil se. „Klára mi říkala o tvé situaci a chápu, že to teď máš těžké.“ Jeho hlas, přestože byl přívětivý, měl v sobě něco neústupného. „Ano,“ přikývla jsem a cítila, jak se mi ulevuje. „Klára říkala, že byste pro mě mohl mít nějakou práci.“

Marek se na mě upřeně podíval, jako by mě chtěl dobře poznat. „Ano, mám pro tebe nabídku, ale než se pustíme dál, musím se ujistit, že jsi pro tu práci vhodná uchazečka.“ Podal mi obálku s několika papíry a dodal: „Vezmi si tyhle dokumenty, důkladně si je přečti a vyplň dotazník na zadní straně. Potřebuji, aby ses ujistila, že rozumíš všem informacím, než se pustíme dál.“ S napětím jsem otevřela obálku a začala si pročítat papíry. První dokument obsahoval ustanovení o mlčenlivosti a požadavky na důvěrnost, jaké jsou povinnosti a práva obou stran a co všechno zahrnuje pracovní vztah. Na zadní straně papíru byl dotazník, který mě překvapil svou podrobnou povahou. Kromě základních otázek, jako je věk, výška a váha, obsahoval i otázky o mých sexuálních preferencích. V dalších částech dotazníku se nacházely otázky zaměřené na mé osobní pocity ohledně různých sexuálních praktik, včetně těch, které zahrnují dominanci a submisivitu, a také na moje zkušenosti s BDSM.

Jak jsem pokračovala ve čtení, začalo mi docházet, že to, co mi Marek nabízel, není běžná kancelářská práce, o kterou jsem si myslela, že půjde. Dokument obsahoval klauzuli o „slovním signálu“, kterým bych mohla kdykoli zastavit všechny aktivity, se kterými nesouhlasím. To slovo, „Avokádo“, mě zaskočilo a uvědomila jsem si, že jde o velmi osobní a intimní služby, zahrnující sexuální obsah. Na konci smlouvy byla jasně uvedená odměna za jednu takovou službu: 5 tisíc korun na ruku. Částka mě okamžitě upoutala a začala jsem chápat, kde Klára bere tolik peněz. Otočila jsem se na Marka, oči měla široce otevřené. „Takže Klára to dělá taky?“ zeptala jsem se, snažíc se skrýt svůj šok. Marek se na chvíli zamyslel, pak přikývl. „Omlouvám se, ale o jiných ženách se nebudu bavit. Teď jsi tu ty, a to je to, co je pro mě důležité,“ řekl s klidnou, ale zároveň neochvějnou autoritou. Jeho lehký úsměv a malý pokyn hlavou naznačovaly, že Klára byla kdysi také jeho „intimní služebnicí“, i když to neřekl přímo.

Můj strach a šok rostly. Byla jsem sexuálně téměř nezkušená, s jedním vztahem, který dlouho nevydržel. Cítila jsem se zmatená a vystrašená z toho, co jsem právě objevila. „Omlouvám se, ale tohle není pro mě,“ řekla jsem rychle. „Zřejmě jsme se špatně pochopili.“ Zvedla jsem se, srdce mi bušilo v hrudi a nohy byly jako z olova. Šla jsem ke dveřím a s omluvou se rozloučila s Markem. „Omlouvám se za nedorozumění. Děkuji za váš čas.“

Když jsem vyšla z Markova domu a zamířila na autobusovou zastávku, stále jsem se vzpamatovávala z šoku, který jsem právě prožila. Srdce mi stále bušilo z emocí a myslela jsem na to, co jsem se právě dozvěděla. Jak je možné, že Klára, která vypadá tak slušně a zodpovědně, se mohla zaplést do něčeho takového? To, že si tak dobře finančně vedla, začalo dávat smysl. Kolik z našich spolužaček si může dovolit platit nájem, kupovat si značkové oblečení, a ještě mít čas na zábavu? Když jsem dorazila k autobusové zastávce, zjistila jsem, že nejbližší autobus domů má přijet až za dvě hodiny. Měla jsem tedy spoustu času, abych si srovnala myšlenky a přemýšlela o všem, co se stalo. Rozhodla jsem se napsat Kláře, abych jí všechno popsala a zeptala se, jak mi mohla něco takového udělat.

Klára mi brzy odpověděla. Její zpráva byla plná omluv, ale zároveň i povzbudivá. „Omlouvám se, že jsem tě do toho zapletla,“ psala. „Chápu, že jsi z toho v šoku. Když jsem se s tím poprvé setkala, reagovala jsem úplně stejně. Ale věř mi, že se nad tím máš zamyslet. Možná si neumíš představit, jaké výhody ti to může přinést.“ V další části zprávy začala zmiňovat všechny klady: „Můžeš dát výpověď v butiku a mít více času pro sebe. Vyděláš si mnohem víc za méně času, aniž bys musela pracovat v malém obchodě s minimální mzdou. Budeš mít větší finanční nezávislost a možnost se soustředit na to, co tě opravdu baví. Získáš více volného času, který můžeš využít k osobnímu rozvoji nebo k činnostem, které tě naplňují. A hlavně budeš mít možnost nastavit si vlastní hranice a pravidla, nebudeš dělat nic, co se ti nebude líbit. A věř mi, ono se ti to určitě i zalíbí. Marek ví přesně, co dělá.“ Zpráva od Kláry mě zaskočila, ale zároveň otevřela nové perspektivy. Seděla jsem na zastávce a přemýšlela nad jejími slovy. Vydělat peníze rychleji, mít více času pro sebe a svobodu v rozhodování – to byly výhody, které byly lákavé. V hlavě mi stále vířil otázky a pochybnosti, ale zároveň jsem cítila, že možnost, kterou Marek nabízel, by mohla být klíčem k lepšímu životu.

Jak jsem čekala na autobus a sledovala, jak ubíhají dvě hodiny, začala jsem si uvědomovat, že tato příležitost může být moje jediná šance na změnu. Uteču-li teď, možná už nikdy takovou příležitost nedostanu. Navíc mě Marek něčím zvláštním přitahoval, ačkoli jsem si to nechtěla přiznat. Můj rozum mi radil, abych nasedla na autobus a jela domů, ale moje tělo se zvedlo a zamířilo zpět k jeho domu. S každým krokem se ve mně mísil strach s odhodláním. Znovu jsem se postavila před Markovy dveře a váhavě zmáčkla zvonek. Srdce mi bušilo tak hlasitě, že jsem měla pocit, že ho slyší až za dveřmi. Ruce se mi třásly a cítila jsem, jak se mi zrychluje dech. Dveře se otevřely a Marek stál přede mnou, nevypadající ani trochu překvapeně. Bylo to, jako by věděl, že se vrátím.

„Věděl jsem, že si to rozmyslíš a přijdeš,“ řekl s klidným úsměvem. „Pojď dál, vše jsem ti připravil na stůl a můžeš se mě zeptat na cokoli, co tě napadne.“ Vstoupila jsem dovnitř a Marek mě zavedl znovu do obývací místnosti, kde na stole ležely dokumenty. S nervozitou jsem se posadila a začala číst. Každý řádek podrobností o mlčenlivosti, právech a povinnostech mě víc a víc vtahoval do této nečekané situace. Když jsem se dostala k dotazníku, připadalo mi až absurdní vyplňovat tak osobní otázky, když Marek seděl hned vedle mě a mohl se mě zeptat přímo. Překvapeně jsem se na něj podívala. „Je to opravdu nutné?“ zeptala jsem se nejistě. „Ano, chci vědět, s kým budu pracovat,“ odpověděl. Jeho jistota a dominantní, ale přesto přívětivý přístup mě přitahovaly více, než jsem si chtěla přiznat.

Po projednání všech bodů a jejich úpravě jsem svým podpisem potvrdila, že se se všemi výše uvedenými podmínkami a detaily plně souhlasím. Přiznala jsem, že nemám žádné zkušenosti s BDSM praktikami, ale byla jsem ochotná to vyzkoušet. Marek mi vysvětlil, že pokud se mi něco nebude líbit, máme bezpečnostní slovo, které vše okamžitě zastaví. Nakonec jsme se dohodli na původním slově „Avokádo“. Marek se postavil ze sedačky a vyzval mě, ať ho následuji. „Ukážu ti své království,“ řekl s tajemným úsměvem.

Vedl mě dozadu do místnosti, kde se za dveřmi nacházely schody dolů. Sestoupili jsme po schodech do sklepa, který mi na první pohled připomínal mučírnu. Vyděsilo mě to. Všude dominovaly červená a černá barva. V jednom rohu visela houpačka, v druhém rohu bylo zavěšeno několik provazů. Uprostřed místnosti stála velká kožená postel. Naproti postele se nacházela velká vitrína, za jejímž sklem se vyjímalo několik vibrátorů a dild různých velikostí a tvarů. Na poličce pod nimi byly vystaveny další erotické pomůcky. Vedle postele stál noční stolek, který přidával na intimnosti celé scény. „Co v něm je?“ zeptala jsem se. Marek přistoupil blíž. „Můžeš se podívat a cokoli tě zaujme, si osahat,“ řekl klidně. „Pokud máš nějaké otázky, zodpovím ti je.“ Otevřela jsem horní zásuvku nočního stolku. Uvnitř byly různé velikosti míčových roubíků, od malých až po velké, několik kondomů v různých barvách a příchutích, a klipsy s řetízkem. Když jsem se podívala na klipsy, netušila jsem, k čemu slouží. Marek si všiml mého zmatku a vysvětlil: "Ty klipsy se připevňují na bradavky a stydké pysky pro zvýšení stimulace." Jen jsem polkla a cítila, jak mi buší srdce. V dolním šuplíku jsem pak našla různé bičíky, od tenkých kožených až po silnější s kovovými detaily. Mezi bičíky bylo i několik svíček pro kapání vosku na kůži. Zavřela jsem šuplík a znovu se podívala do rohu místnosti. „K čemu tolik provazů?“ zeptala jsem se a ukázala na provazy v rohu místnosti. „To je na shibari,“ odpověděl. Nechápavě jsem na něj pohlédla a pokrčila rameny. „Je to japonské umění bondage,“ vysvětlil trpělivě. „Provazy se používají k vytváření estetických vzorů na těle a k omezení pohybu.“

Pokračovali jsme v prohlídce a Marek mě zavedl k vitríně, na kterou jsem neustále upírala pohled. Ukázal mi další erotické pomůcky: peříčka pro jemné šimrání, anální kolíky a různé typy vibrátorů. Vše bylo pečlivě uspořádané a čisté, což svědčilo o jeho profesionalitě a péči. Celá místnost byla jako jiný svět, plná nástrojů a pomůcek, které jsem si nedokázala ani představit. Byla jsem ohromená a zmatená. Marek mě vedl celou dobu s jistotou a klidem, což mě paradoxně uklidňovalo. Můj rozum stále bojoval s tím, co jsem viděla, ale mé tělo a srdce mě táhly k něčemu novému, vzrušujícímu a nepoznanému.

Marek se na mě upřeně podíval a v jeho očích se skrývala neochvějná rozhodnost. „Pokud začneš ještě dnes, nabízím ti deset tisíc na ruku. Mám tu vše, co potřebuješ – místnost pro hosty s vlastní soukromou koupelnou. V koupelně najdeš všechny potřebné hygienické pomůcky. Pokud budeš mít hlad, můžeš se obsloužit z lednice a vzít si cokoli, co budeš chtít. Chovej se tu jako doma. Jsi můj host.“

Jeho nabídka mě zasáhla jako blesk. Částka, kterou mi nabízel, byla ohromující, a to i přesto, že mě zcela pohltila nejistota a obavy. Moje smysly byly rozbouřené vzrušením a zároveň fascinací z nového zážitku, který se přede mnou otevíral. Marek, i když výrazně starší, vyzařoval kouzlo autority a jemného přístupu, který mě hluboce přitahoval. Vždy jsem měla slabost pro starší muže, ale nikdy jsem si nepředstavovala, že by mě takto fascinoval někdo o tolik let starší. Jeho přítomnost ve mně vzbuzovala silné emoce, které jsem dosud neznala.

„Myslím… že to přijmu,“ přiznala jsem se s nejistým, ale odhodlaným tónem. Marek se usmál a jeho úsměv mi přinesl uklidnění. S jemným gestem mě vyvedl ze sklepa a vedl po schodech nahoru do horního patra. Otevřel mi dveře do světlého, prostorného pokoje pro hosty, který byl zařízen v jemných, uklidňujících tónech bílé a světle fialové. Místnost byla vybavená pohodlnou postelí s kvalitním povlečením, prostornou skříní a televizí umístěnou naproti posteli. Na zemi ležel měkký koberec, který dodával prostoru útulnost. Světle fialové závěsy na oknech dodávaly místnosti jemnou, přívětivou atmosféru. Pokoj vedl přímo do soukromé koupelny, která byla zařízená s elegancí a vkusem. Vana, umyvadlo, záchod a toaletní skříňka byly pečlivě udržované. Skříňka obsahovala vše, co bych mohla potřebovat – mýdla, šampony a další toaletní potřeby.

Marek mi oznámil, že na mě bude čekat ve sklepě, a že si mám vzít oblečení, které najdu ve skříni. Jakmile za sebou zavřel dveře, ihned jsem ze zvědavosti nahlédla do skříně. Bylo tam několik erotických kousků, většina v černé barvě. Pomyslela jsem si, že Marek očividně má černou barvu opravdu v oblibě. Po chvíli váhání jsem si nakonec vybrala černý kožený set, skládající se podprsenky, minisukně a černých samo držících punčoch. Ačkoli tento styl rozhodně nebyl v souladu s mým běžným vkusem, něco ve mně mě nutilo, abych se v tomto oblečení sama sobě předvedla před zrcadlem. Odhodila jsem prozatím vybraný kousek oblečení na postel a zamířila do koupelny, která se leskla čistotou. Stočila jsem si vlasy do praktického drdolu, aby se mi nenamočily, a naplnila vanu vodou. Na vaně stálo balení pěny do koupele s jahodovou příchutí, které se přímo nabízelo. Přidala jsem trochu pěny do vody a úplně vypnula. Teprve po chvíli mi došlo, co vlastně dělám – mladá holka, sama v domě neznámého muže, a já se ještě dobrovolně koupu v jeho vaně? Co to se mnou je? Můj tok myšlenek se začal zmateně rozvíjet a já jsem vůbec nechápala, co tady dělám. Připadala jsem si jako zmatená a bezradná. To přece nejsem já! Já jsem stydlivá a slušná studentka, jejíž největší odvaz je, že si jednou za měsíc dovolím jít na nějakou akci s kamarády.

Ale když jsem si znovu přehrála všechny informace, začalo mi to dávat smysl. Marek je kamarád Kláry, a ta na něj nedala dopustit. I když ho znám teprve pár hodin, působí na mě sympaticky, a něco v jeho přítomnosti mě přitahuje a láká, aby se mě, byť jen na chvíli, zmocnil. Ale to vybavení ve sklepě, proč mě to začíná tak vzrušovat?! Všimla jsem si, jak se sama začínám dotýkat na intimních partiích, zatímco si představuji, jak mě Marek má ve své moci. Znovu jsem si kladla otázku, odkud se ve mně bere tohle vzrušení? Znám Marka teprve krátce, ale cítím se s ním nějak... intenzivně propojená.

S postupně chladnoucí vodou ve vaně jsem si uvědomila, že je na čase se umýt a osušit. Podívala jsem se na sebe v zrcadle, rozpustila svůj drdol a nechala své dlouhé blond vlasy volně spadat. Oblékla jsem se do vybraného oblečení. Vršek mi byl trochu těsnější, ale sukně a samo držící punčochy seděly dokonale. Zhluboka jsem vydechla a pocítila, jak se mé napětí postupně uvolňuje.

Když jsem se rozhodla vyjít z pokoje a dojít ke sklepu, cítila jsem, jak se moje nervozita a vzrušení mísí v intenzivním, skoro elektrickém pocitu. S každým krokem dolů po schodech mi srdce bušilo rychleji a každá myšlenka na to, co mě čeká, se mi v hlavě rozplývala do neurčitých obav a vzrušujících představ.
Postavila jsem se před těžkými dřevěnými dveřmi sklepa a jemně zaklepala. Zatímco jsem čekala na odpověď, moje ruka se lehce třásla, a já jsem si nemohla pomoci od pocitu, že dělám něco, co mě přesahuje. Tvářila jsem se odhodlaně, ale uvnitř jsem byla stále zmatená a nervózní. Jaké dobrodružství jsem to vlastně začala?

Po chvíli se dveře otevřely a Marek stál za nimi. Jeho přítomnost mě okamžitě ohromila. Měl na sobě tmavě modrou košili s jemnými kovovými cvočky, které se leskly pod slabým osvětlením. Kalhoty byly černé a těsně přiléhající, zakončené botami s lesklými špičkami. Na ruce měl černý kožený náramek s jemnými kovovými výstupky, který evokoval jeho dominantní roli. Vše na jeho vzhledu, od elegantních kožených rukavic po důmyslné detaily na oblečení, naznačovalo jeho vášeň pro BDSM a autoritu, kterou vyzařoval.

„Vítám tě zpět, Markéto,“ pronesl Marek s klidným a hlubokým hlasem, který byl zároveň povzbuzující i autoritativní. „Jsem rád, že jsi se rozhodla přijít.“ Snažila jsem se udržet svůj hlas klidný, ale poznala jsem, jak mi lehce škubala čelist. „Ano, jsem tu. Jak budeme pokračovat?“ Marek se usmál, přičemž v jeho očích se zaleskla směs respektu a vzrušení. „Pojď dál,“ řekl s náznakem pozvání. Vešli jsme do sklepa, kde bylo tlumené osvětlení a zapálené svíčky vrhaly měkké světlo. Atmosféra byla naplněná nejasným očekáváním. Přistoupila jsem k němu a všimla si, že na stole připravil několik pomůcek, o kterých jsme mluvili dříve. „Jak se cítíš?“ zeptal se a pohladil mě po rameni. „Nervózně, ale jsem připravená,“ odpověděla jsem upřímně. „To je v pořádku, není se čeho bát, naopak zažiješ něco jedinečného,“ řekl Marek a jeho hlas mě uklidňoval. „Než začneme, připomínám ti naše bezpečnostní slovo. Jaké je to slovo?“ „Avokádo,“ řekla jsem s jistotou, i když jsem nechápala, proč je to zrovna tohle slovo. „Správně,“ usmál se Marek. „Teď můžeme začít.“

Markův výraz se rázem změnil. Jeho oči získaly vážnost a cítila jsem, jak jeho přítomnost v místnosti zesílila. Přistoupil ke mně a jemně mi omotal černý šátek kolem očí. Tma mě pohltila, což ještě zesílilo mé smysly. Zvuky v místnosti se zdály hlasitější, můj dech hlubší.

„Teď tě požádám, abys mi věřila,“ zašeptal a jeho dech mě polechtal na uchu.

POKUD TĚ ZAJÍMÁ, JAK POVÍDKA POKRAČUJE, můžeš si zakoupit placenou část povídky na mém profilu. Placená verze přináší mnohem odvážnější detaily, které tě nenechají chladným (měkkým) :-P .